JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
U
T
W
V
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


ADLER 2,5 litru typ 10 (1937 - 1940)

Revoluční proudnicový vůz, jehož další vývoj zastavila válka.

Velmi revolučně konstruovaný proudnicový (dálniční) vůz firmy
Adlerwerke, vorm. Heinrich Kleyer A.G., Frankfurt/Main,
poprvé představený začátkem roku 1937.
Stal se okamžitou senzací, ale jeho rozšíření ve větším rozsahu, právě tak, jako jeho další vývoj, zastavila druhá světová válka.
Adler logo
Adler znamená v němčině "Orel" - z čehož vycházelo takto stylizované okřídlené logo firmy.
V kovové podobě zdobilo u vozu Adler 2,5 litru typ 10 nejen zaoblenou příď vozu, ale i víko kufru.
Stylizovaná tovární kresba z konce roku 1938. Na originální tovární kresbě je dodnes znát snaha o dosažení co nejdokonalejšího kapkovitého tvaru karoserie. Jen začlenit nárazníky přímo do karoserie tenkrát ještě nikoho nenapadlo, natož je udělat z něčeho jiného, než z výlisků z pořádné oceli...
Vůz měl čtvery široké dveře se zapuštěnými klikami, přičemž přední se, kvůli snadnému nastupování, otevíraly "proti větru".
1937
"Cesta k vozu zítřka"

byl článek v zářijovém článku časopisu Motor Schau 1937, ilustrovaný detaily moderních vozů. Zabýval se problémem, že sice nespornou budoucností je aerodynamika, ale zákazníkům se podle aerodynamických zásad konstruované vozy nelíbí a tudíž je moc nekupují.
Adler 2,5 litru typ 10 zepředu 1939
"Tvář moderního automobilu"

tak charakterizoval tento snímek nového proudnicového Adleru komentář časopisu Motor Revue z května roku 1939.
* 1899  Dipl. ing. Karl Jenschke  † 1969 Návrh vozu Adler 2,5 litru typ 10

byl dílem ing. Karla Jenschkeho, někdejšího šéfkonstruktéra rakouské firmy Steyr, který v té době měl za sebou již velmi zdařilý a prodejně úspěšný malý vůz Steyr 50 (Steyr-Baby) nápadně podobného rukopisu.
Když Jenschke v roce 1936 přešel od Steyru k firmě Adler, stal se spolu s hlavním inženýrem Karl Schindlerem vedoucím konstrukční kanceláře automobilního oddělení Adlerwerke vorm. Heinrich Kleyer AG., Frankfurt am Main.

více o vozu Steyr 50 Jenschkeho konstrukce zde
1936
Tovární kresba, na níž je vidět celková koncepce vozu, podřízená jeho co možná nejideálnějšímu aerodynamickému tvaru.
Kresba uspořádání podvozkové plošiny, z níž je vidět, jak požadavek kapkovitého tvaru vozu vlastně negativně ovlivnil výšku předku, přes nějž byl omezený výhled před vůz. Z technického hlediska ale přitom zbytečně, protože spodový motor Adleru byl nízký, nahoru z něj netrčely ani karburátory a nic nebránilo použití o polovinu nižšího chladiče. Na výšku bylo pod kapotou vlastně prázdno...
Nízkoprofilový skříňový rám vozu Adler 2,5 typ 10. Základ svařované podlahové skupiny tvořily dva obvodové skříňové nosníky, vzadu vyhnuté přes nápravu, spolu se středovým tunelem pro kardan, to vše vyplněné plechovými výplněmi podlážek.
Díky tomuto technologickému řešení vycházela podlahová skupina při zcela dostačující pevnosti překvapivě lehká.
Adler 2,5 typ 10 - schematický pohled na podvozek shora Na schematickém náčrtu podvozku shora je dobře vidět jednak prostorové uspořádání, jednak originální konstrukční řešení obou náprav.
Ohromným kontrastem k avantgardně řešenému vozu byl použitý dlouhozdvihový motor už přežité konstrukce se spodovými ventily. To jediné zajímavé na něm bylo použití dvou karburátorů...
Adler 2,5 litru typ 10 - detail závěsu předního kola. Nezávislé zavěšení předních kol
Svislé čepy byly ve své horní části držené trojúhelníkovitě se sbíhajícími rameny hydraulických pákových tlumičů, v dolní části je nesly konce šikmo uložených čtvrteliptických listových per.
Zadní náprava
byla výkyvná, s nezávislým zavěšením kol na lisovaných suvných ramenech, ukotvených prostřednictvím gumových silentbloků až za nápravou, na samém konci rámu.
O pérování se staralo příčné listové péro, pohyn polonáprav dolů, při odlehčení, byl omezen gumotextilními popruhy.
Náčrt karoserie číslo jedna, vpředu s integrovanými mlhovkami, vzadu s klasickými zadními blatníky. Karoserie Ambi-Budd
byla celoocelová čtyřdvéřová, poskládaná z výlisků známé německé lisařské firmy ABP (Ambi-Budd Preßwerk, Johannisthal). S podlahovou skupinou byla svařena do pevného a tvarově stabilního celku. Měla dělené šípovité přední sklo a také odsunovací střední díl střechy.
Názorný náčrt samonosné karoserie proudnicového vozu Adler 2,5 litru typ 10. Zajímavé je, že se v dobovém tisku objevily její dvě různé varianty, obě označené jako „Werkzeichnung“, tedy jako tování kresby a obě podepsané stejným návrhářem. Lišily se v prvním případě mlhovkami, vestavěnými do předních blatníků, v druhém případě snímacími kryty zadních kol.
Schema řazení pistolovou rukojetí (S), ovládání plynu (GF) a ruční regulace předstihu (HZ) vozu Adler 2,5 litru. Pistolové řazení

Udělat vůz co nejpohodlnější, bez překážející řadicí páky uprostřed před předními sedadly, vedlo k použití t.zv. "pistolového" řazení.
"S" je řadicí páka.
"GF" je nožní pedál plynu, propojený s oběma karburátory.
"HZ" je táhlo, kterým se pootočením rozdělovače, dal zmenšit předstih zapalování přímo z místa řidiče, což bylo obvyklé u řady předválečných vozů. Zmenšení předstihu usnadňovalo startování a šetřilo mechanismus pastorku spouštěče, protože s malou či dokonce nulovou hodnotou předstihu motor "nekopal zpátky". Obzvláštní význam to mělo při startování zimou ztuhlého motoru, nebo při nouzovém natáčení motoru ruční klikou.
Adler 2,5 litru typ 10 - detail palubní desky. Mimořádně bohatě vybavená palubní deska
Obě přední okna byla vyklápěcí ručně šroubovacími vzpěrami. Pod popelníkem v horní části palubní desky byl vyjímací zapalovač doutníků a cigaret, po jeho stranách páčkový přepínač světel a páčkový přepínač směrovek, vše od firmy Bosch.
Uprostřed z palubní desky trčela ohnutá rukojeť řadicí páky, nad ní bylo tlačítko starteru a schema, vkomponované do chromovaném rámečku ve stylu palubního přístroje.
Umístění třícestného benzínového kohoutu před sedadlem řidiče. Nádrž
byla vzadu. Z ní byl benzín dopravován k motoru membránovým čerpadlem trubkou taženou pod podlahou vozu, takže logické umístění benzínového kohoutu bylo v podlaze, před sedadlem řidiče.
Benzínový kohout byl třípolohový (zavřeno, otevřeno a rezerva).
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Technické údaje Adler 2,5 litru typ 10:

Motor: řadový šestiválec SV

Vrtání: Ø 71 mm
Zdvih: 105 mm
Obsah: 2.494 ccm
Kompresní stupeň: 1 : 6,25 (Sport limousine 1 : 7,25)
Výkon: 58 koní při 3 800 ot./min. (Sport limousine 80 koní při 4 200 ot./min.)

Písty: z lehké slitiny
Vložky válců: ze šedé litiny, výměnné
Počet hlavních ložisek klikového hřídele: 4, kluzná
Pohon vačkového hřídele: šroubovými ozubenými koly

Karburátory: dva, horizontální, Solex 30 BFLH / Solex 30 BFRH
Karburátory Sport limousine: tři, horizontální, Solex
Doprava paliva: mechanickou membránovou pumpou AC (poháněnou vačkou)
Chlazení: vodní, nucené s thermostatem, podporované pumpou
Obsah chladiče: 12,5 litrů
Mazání: tlakové, oběžné
Olejová náplň: 7,5 litrů
Olejové čerpadlo: zubové
Uložení motory: tříbodové, v gumových silentblocích
Zapalování: bateriové s rozdělovačem
Baterie: 12 V / 45 Ah nebo 50 Ah v motorovém prostoru
Dynamo: 12 V / 130 W nebo 150 W

Spojka model 1937: vícelamelová v olejové lázni
Spojka model od roku 1938: jednolamelová, suchá
Převodovka: v bloku s motorem
Typ: Adler, 4-rychlostní se zpátečkou, 2., 3. a 4. rychlost synchronizovány
Řazení: zahnutým táhlem v palubní desce (" t.zv. deštníková rukojeť")
Převody: 1 - 4,14
2 - 2,26
3 - 1,52
4 - 1
Hnací náprava: zadní - výkyvná
Rozvodovka: samostatná, upevněná na podlahové plošině
Převod zadní nápravy: 1 : 3,72 ( na přání horský 1 : 3,90)
Převod zadní nápravy Sport limousine: 1 : 3,54

Podvozek: podlahová plošina s obvodovými skříňovými nosníky
Karoserie: Celoocelová, Ambi-Budd
Přední osa: nahoře šikmá ramena tlumičů pérování, dole šikmá listová čtvrtpéra
Zadní osa: výkyvná, zavěšená odzadu na šikmých vzpěrách
Zadní pérování: příčným listovým pérem
Tlumiče pérování: vpředu i vzadu pákové, hydraulické
Řízení: šnekové, systému ZF- Ross, volant vlevo
Nožní brzda: hydraulická ATE, na všechna kola (bubny Ø 300 mm)
Ruční brzda: mechanická na zadní kola
Mazání podvozku: centrální, pedálem

Kola: děrované ocelové disky s ráfkem 4,00 E x 16"
Pneumatiky: 6,00 – 16 nízkotlaké, balonové

Rozvor: 2 800 mm
Rozchod vpředu: 1 400 mm
Rozchod vzadu: 1 400 mm

Délka vozu: 4 635 mm
Šířka: 1 740 mm
Výška: 1 650 mm
Poloměr otáčení: 12 m

Vlastní váha zavřeného vozu: 1.310 kg
Váha kabrioletu: 1.400 kg
Váha Sport limousine: 1.250 kg
Užitečné zatížení: 470 kg

Nejvyšší rychlost: 125 km / hod.
Zrychlení 0 - 100 km/hod.: 34 sek.
Spotřeba na 100 km: 13,5 l
Spotřeba Sport limousine: 15 l
Objem nádrže: 58 litrů (v zádi vozu)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Adler 2,5 typ 10 - ve čtyřdveřové proudnicové karoserii firmy Ambi-Budd s odsunovací střechou.
Adler 2,5 typ 10 v karoserii ABP z roku 1938.
Hladká linie kufru nového Adlera.
Adler 2,5 litru typ 10 - pohled do zavazadlového prostoru
Módou let 1937-39 byly dvoubarevné karoserie, většinou v kombinaci černé a slonové kosti.
Jenže ne ve všech případech to danému vozu slušelo.
U tohoto kabrioletu Adler 2,5 od firmy Karmann je do očí bijící, jak je kombinace nevyvážená, jak měly černé být i blatníky a stupačka...
2-dvéřový Kabriolet
byl výrobkem karosářské firmy Karmann, kam byly dodávány pouze podvozky. Měl dvojitou čalouněnou skládací střechu, která dokonale zachovávala aerodynamický tvar vozu.
Sport-Limousine
Extrémně nízké a na pohled elegantní bylo dvoudvéřové kupé, kterému továrna říkala "Sport-Limousine".
Karosovala ho firma Buhne (mateřská továrna Adlerwerke dodávala pro tento účel pouze podvozek) a ve skutečnosti vzniklo pouze několik málo exemplářů. Ač bylo delší než limousina, na zadních sedadlech nebylo dost místa pro hlavu a vpředu z něj, kvůli sníženému čelnímu sklu, byl špatný výhled.

To nejpodstatnější na jeho neprodejnosti ale byla jeho cena:
zatímco čtyřdvéřová pohodlná limousina stála 5.750,- RM,
Sport-Limousine stála šílených 8.750,- RM a to bylo opravdu moc...
Adler 2,5 litru v provedení Sport-Limousine" měl motor se třemi horizontálními karburátory a kompresním poměrem zvýšeným na hodnotu 1 : 7,25, takže dával na svou dobu velmi slušných 80 koní při 4.200 otáčkách za minutu.
Obrázek vyšel v časopisu Auto č.1 ročník XXI.
Barevná kresba vozu Adler 2,5 typ 10 je z obálky monografické knuhy ADLER Automobile 1900-1945 vynikajícího německého historika Wernera Oswalda. Vydalo ji nakladatelství Motorbuch Verlag Stuttgart
Tlakový olej od olejového čerpadla byl veden pancéřovanou hadicí k horní komoře chladiče vozu, uvnitř které byl trubkový výměník tepla. Odtud byl olej veden opět pancéřovou hadicí k lamelovému čističi oleje, vestavěného do pravém boku motorového bloku. Čistič oleje měl ráčnu, pootáčenou pomocí táhla při každém sešlápnutí spojky.
Poměrně vzácný záběr aerodynamické limousiny Adler 2,5 litru zezadu je z časopisu AMZ - Auto, Motorrad und Zubehör, vydávaného v Aši.
Snímek je z Národní výstavy motorových vozidel, která se konala 10. - 17. března 1940 ve Vídni (Nationale Kraftfahrzeugschau in Wien).
Vůz na snímku měl, pro dotvoření aerodynamické formy, kryty zadních blatníků.
Adler 2,5 litru typ 10 v čele kolony novinářů... Ze zprávy ČTK Praha: Kolona aut, v nichž čeští a němečtí novináři navštívili bojové území v bývalém Polsku, na provizorním mostě (vpředu kabriolet Adler 2,5 litru typ 10).
Dvaapůllitrový Adler se objevil i v lístkovnici časopisu Svět Motorů - a to v čísle 5, ročníku 1976.
Dvoudvéřový kabriolet Adler 2,5 litru z roku 1938, představený na Soutěži elegance v Roztokách u Prahy p. Evženem Majorošem.
Tak luxusnímu vozu, jakým Adler 2,5 litru byl, ale plné tatrovácké disky, navíc montované bez typických chromovaných poklic, příliš moc elegance nedodávaly a dlužno říct, že použitá barevná kombinace také ne...
foto Hošťálek (1961) Proudnicový Adler typ 10 - tady už v kutilem hodně předělané podobě, kdy z původního vozu zbyla jen karoserie a to dokonce i bez přední části, která byla nahražena upravenými karosářskými díly ze Škody Tudor. Přední nápravu dostal tento kříženec z Opelu, zadní byla z vozu Praga Piccolo, převodovka ze škodovky, motor z Fiata 509 a benzínová nádrž z DKW 700 Reichsklasse...
V tomto stavu (samozřejmě s vylágrovaným motorem) byl vůz v roce 1960 zakoupen třemi mladými přáteli z Liberce za tehdejších 1.000,- Kčs...