JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
U
T
V
W
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


Poslední aktualizace:
16.12.2017
A - AERO 662 - typ 16 HP a 18 HP
15.12.2017
Š - ŠKODA 430
14.12.2017
P - PRAGA - nákladní typ AN

FORD nákladní německý 3 tuny

Původní článek pro Truck Magazín (duben 2010) od Petra Hošťálka.

Katalog Ford Předválečné nákladní vozy, vyráběné začátkem třicátých let německou automobilkou Ford v Kolíně nad Rýnem, se staly téměř dokonalým ztělesněním známého pořekadla, že „méně je někdy více“. Třítuny s legendárními čtyřválcovými motory typu BB, které vyjížděly z továrních bran ve třicátých letech, se těšily nejlepší pověsti. Pak přišly nové motory V8...
Osobní Ford B byl posledním vozem, ve kterém byl použit spodový řadový čtyřválec. Čtyřválcový motor BB pocházel z osobního vozu Ford B, vyráběného jen dva roky po ukončení typu A.
Řadový čtyřválcový motor s ventilovým rozvodem SV se začal vyrábět již v roce 1928, kdy sloužil jako pohonná jednotka osobního vozu Ford model A. Byl to poměrně primitivní řadový čtyřválec s ventilovým rozvodem SV, odvozený od předchozího modelu Ford A z roku 1928. Měl vrtání Ø 98,4 mm a zdvih 108 mm, což dávalo dohromady zdvihový objem 3.285 ccm a výkon 52 koní při 2.800 otáčkách.
Po drobných úpravách se pak montoval i do třítunových nákladních vozů, montovaných v německých závodech Ford v Kolíně nad Rýnem a to dokonce ještě několik let po druhé světové válce.
Ve výrobě byl prakticky rovných dvacet let!
vodní pumpa 4válec
Motor Ford V8 Ačkoliv byl čtyřválcový motor mimořádně spolehlivý, ve chvíli, kdy Henry Ford začal v roce 1932 vyrábět svůj legendární motor V 8, předpokládalo se, že jeho výroba definitivně skončí a bude, právě tak, jako u osobních vozů, nahrazena i u náklaďáků novým osmiválcem.
Příčný řez motorem Ford V 8 Stavebně velmi kompaktní motor V8 se dvěma vodními čerpadly a spádovým karburátorem znamenal ve výrobě osobních vozů Ford doslova převrat. Byl mimořádně spolehlivý, měl velmi tichý chod a tak úžasný záběr, že například u nás jej ing. Kubíček neváhal zamontovat místo originálního motoru do závodní Bugatky a dosáhl s ní řady úspěchů.
Jak se ale později ukázalo, do nákladních vozů už tak ideální nebyl…
Názorný příčný řez motorem Ford V 8.
Dvojice vodních pump motoru V8. Motor Ford V8 měl pro každou řadu válců vlastní vodní pumpu.
Pumpy byly přišroubované k přírubám na čelech hlav válců a obě, i s vrtulí větráku na hřídeli dynama, poháněl jediný společný klínový řemen.
Čtyřrychlostní převodovka pro nákladní vozy Ford.
Pevná zadní náprava Ford. Zadní náprava nákladních vozů Ford měla jednu zvláštnost, která by evropského konstruktéra nejspíš nenapadla a která byla klasickým příkladem americké "primitivnosti, ale zároveň praktičnosti": Protože u kuželových soukolí rozvodovky vyvozuje hruška při vysokém zatížení hruška značný boční tlak na talířové kolo, které v extrémních případech může poněkud "uhnout" stranou a tak poškodit ozubení, byla odvrácená plocha talíře broušená a podepřená bronzovým kluzným kamenem. Za normálních okolností tu byla nepatrná vůle, ale při vysokém nebo nárazovém zatížení bronzový kámen uhnutí talíře nedovolil.
Pohled do kabiny s vysvětlivkami jednotlivývh ovládacích prvků pochází z německého vydání příručky nákladního vozu Ford V8.
Nadčasově moderním prvkem, zvlášť u nákladního automobilu, byla spínací skříňka zapalování, spojená se zámkem volantu.
Schema uspořádání mechanických brzd Ford. Poněkud zastaralým řešením byly mechanické brzdy na všechna čtyři kola, což firma v předválečných prospektech uváděla jako přednost, protože "mechanismus jejich ovládání, sestávající ze samých ocelových součástek nemůže nikdy selhat a je i v nouzových případech bezvýhradně spolehlivý".
Pevná přední osa nákladního vozu Ford byla odpérovaná příčným listovým pérem a vedená trojúhelníkovou vzpěrou, zachycenou v první třetině podvozku kulovým čepem K. Také pevná přední náprava, odpérovaná příčným listovým pérem a vedená trojúhelníkovou vzpěrou, byla obhajovaná tím, že "se už léta osvědčuje v jakýchkoliv podmínkách"...
Nákladní Ford V8, tady už v provedení s otevřenou plátěnou kabinou pro Wehrmacht. Snímek brodícího se vozu je zatím ještě ze začátku války na východní frontě, z jara roku 1942. S nástupem druhé světové války bylo vlastně pro kolínskou firmu štěstí, že její třítuny byly zařazeny do výzbroje Wehrmachtu, takže bylo postaráno o zaručené armádní zakázky. Nejdřív to ještě byla předválečná modelová řada 1937-38 s typicky srdcovitou maskou chladiče a šestivoltovou elektrikou, která se pro Wehrmacht začala dělat ve valníkovém provedení s otevřenou kabinou se sklápěcím čelním oknem a plátěnou střechou. Do těchto vozů se souběžně montovaly jak čtyřválcové, tak osmiválcové motory.
Katalog náhradních dílů pro čtyřválcové vozy FORD G 987 T a osmiválcové vozy FORD G 917 T, který podle razítka pochází z českobudějovické soukromé autodílny Josefa Pártla.
Čtyřválcová verze německého nákladního vozu Ford - na snímku původně civilní vůz s plechovou kabinou, zrekvírovaný pro potřeby Wehrmachtu.
Čtyřválcový nákladní Ford s otevřenou plátěnou kabinou, patřící jednotkám generála Guderiana. Tady v průběhu vítězného postupu poraženou Francií, kdy silnici lemují desítky francouzských vraků...
Ford V8 s generátorovým pohonem na dřevoplyn, tady už opuštěný a značně zubožený na samém konci války.

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text