JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
U
T
V
W
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


TATRA 57


Nejmenší "lidový" osobní automobil Tatra, vyráběný v Kopřivnici v období let 1932-1935.

Výrobce:
Závody Tatra, akciová společnost pro stavbu automobilů a železničních vozů,
Závod: Kopřivnice na Moravě, Československo
Na koncepci vozu Tatra 57 se podíleli ředitel Hans Ledwinka a mladý konstruktér ing. Erich Überlacker.
Šlo o vůz, spadající do kategorie jednoho litru. V první verzi měl motor vrtání Ø 65 mm a zdvih 75 mm, takže jeho obsah byl 994 ccm a výkon na brzdě 17 koní (12,5 kW).
Chlazení vzduchem mělo poprvé v historii firmy ventilátor vpředu, před motorem.
Ač nejmenší (lidový) z tatrováckých vozů, měl celou řadu pokrokových, i když výrobně drahých, prvků:
čtyřrychlostní převodovku,
nezávislé zavěšení všech kol,
výkyvné zadní polonápravy,
motor s ventily v hlavách OHV,
bateriové zapalování.
Přední náprava vůbec neměla v té době obvyklou nápravnici. Byla tvořena dvěma příčnými listovými péry, uchycenými nad a pod motorovou skříní, mezi nimiž byly zavěšené otočné čepy předních kol.
První typy měly třecí tlumiče pérování, kvůli nimž byly odlišně provedené patky na bocích hliníkové skříně ventuilátoru - viz červená šipka. Na tomto snímku nejsou tlumiče namontované.
Původně byla Tatra 57 navržena již jako "moderní vůz bez stupaček" a v této podobě byla vystavována na Pražském autosalonu. Továrna se ale velmi rychle a v tichosti vrátila k v té době obvyklým stupačkám.

Sériová výroba byla zahájena v březnu roku 1932.
Technické údaje prvního provedení 4/17 HP:

Motor: plochý čtyřtaktní čtyřválec (boxer)
Typ: 4/17
Vrtání: Ø 65 mm
Zdvih: 75 mm
Obsah válců: 1.155 ccm
Výkon: 17 ks (12,5 kW)
Ventilový rozvod: OHV
Pohon vačkového hřídele: šroubovými koly z bezhlučného materiálu
Nastavení rozvodu: sací ventil otevírá 8-10°po horní úvrati
Ventilová vůle: 0,15 mm sací - 0,20 výfukový

Bloky válců: dva po dvou, z niklové šedé litiny
Hlavy válců: nesnímací, odlité vcelku s bloky válců
Počet ložisek klikového hřídele: 2, vpředu kluzné, vzadu kuličkové
Mazání: tlakové oběžné se zásobou oleje v karteru motoru
Náplň oleje v karteru: 3,5 litru
Olejové čerpadlo: zubové
Chlazení: nucené, vzduchem, ventilátorem na předním konci klikového hřídele
Karburátor:
Zapalování: 6V bateriové s rozdělovačem a cívkou
Rozdělovač: Bosch VE 4 AS 48 s odstředivou regulací předstihu
Základní nastavení předstihu: 4-6° před horní úvratí
Cívka: Bosch 6V
Dynamo: Bosch RJC 6V/75W
Spouštěč: Bosch, 0,4 HP

Spojka: Jednolamelová, suchá F&S Mecano - K8
Převodovka: čtyřrychlostní se zpátečkou, bez synchronizace
Řazení: ruční, přímé, pákou uprostřed vozu
Přenos síly: spojovacím hřídelem, uloženým v kuličkovém ložisku uprostřed roury rámu

Přední náprava: bez nápravnice
Přední pérování: párem příčných listových per nad sebou
Tlumiče pérování: třecí, Bosch

Zadní náprava: hnací, výkyvná, systému Tatra
Zadní pérování: příčným listovým pérem, bez tlumičů pérování
Rozvodovka zadní nápravy: s kuželovým bezhlučným spirálovým ozubením
Diferenciál: čelní

Brzda nožní: mechanická lanová na všechna kola
brzda ruční: mechanická lanová na zadní kola

Řízení: hřebenové, volant vpravo
Kola: 18" disková, plná úpevněná čtyřmi šrouby
Pneumatiky: 26 x 4,4

Rozvor: 2 560 mm
Rozchod: 1 220 mm

Délka: 3 400 mm
Šířka: 1 450 mm
výška: 1 500 mm
Světlost: 210 mm
Průměr otáčení: cca 11,3 m

Váha kompletního chassis: 410 kg
Pohotovostní váha vozu: 780 kg

Nejvyšší rychlost: 80 km/hod.
Spotřeba lihobenzinové směsi na 100 km: 9 - 10 litrů
Spotřeba oleje na 100 km: asi 0,1 litru
Nádrž: 25 litrů (z toho cca 3-4 litry rezerva) pod kapotou
1) - spínací skříňka s klíčkem, páčkou přepínače světel a kontrolkou nabíjení
2) - nožní spínač spouštěče
3) - plynový pedál
4) - spojkový pedál
5) - brzdový pedál
6) - rychlostní páka
7) - páka ruční brzdy
8) - tlačítko houkačky uprostřed volantu
9) - přepínač ukazatelů směru
10) - spínač stírače
11) - ovládání benzínového kohoutu
12) - tachometr
13) - kontrolka mazání (zelená)¨
14) - lampička osvětlení palubní desky
15) - knoflk táhla sytiče

Levá pojistková skříňka:
a) - parkovací žárovky (pravá a levá)
b) - tlumené světlo (pravé a levé)
c) - dálkové světlo pravé
d) - dálkové světlo levé

Pravá pojistková skříňka:
e) - houkačka, stírač, kontrolka oleje
f) - brzdové světlo, směrovky, lampička osvětlení přístr. desky
g) - nožní spínač spouštěče
h) - osvětlení zadní číslové tabulky
Schema řazení:

Při řazení zpátečky je třeba řadicí páku povytáhnout!
Páteřová roura, tvořící rám vozu, končila vzadu skříní diferenciálu, z níž na obě strany trčely výkyvné polonápravy. Proti unikání oleje z diferenciálu byly utěsněné manžetami ze speciálně zpracované nepropustné kůže. Při jejich výměně bylo nutné spojovací šev montovat nahoru.

Čtyři závrtné šrouby, na fotografii označené šipkami, sloužili k upevnění napříč uloženého válcového výfukového tlumiče.
Technické údaje provedení 4/18 HP:

Motor: plochý čtyřtaktní čtyřválec (boxer)
Vrtání: Ø 70 mm
Zdvih: 75 mm
Obsah válců: 1.155 ccm
Výkon: 18 ks (13,2 kW)
Ventilový rozvod: OHV
Pohon vačkového hřídele: šroubovými koly z bezhlučného materiálu
Nastavení rozvodu: sací ventil otevírá 8-10°po horní úvrati
Ventilová vůle: 0,15 mm sací - 0,20 výfukový

Bloky válců: dva po dvou, z niklové šedé litiny
Hlavy válců: nesnímací, odlité vcelku s bloky válců
Počet ložisek klikového hřídele: 2, vpředu kluzné, vzadu kuličkové
Mazání: tlakové oběžné se zásobou oleje v karteru motoru
Náplň oleje v karteru: 3,5 litru
Olejové čerpadlo: zubové
Chlazení: nucené, vzduchem, ventilátorem na předním konci klikového hřídele
Karburátor:
Zapalování: 6V bateriové s rozdělovačem a cívkou
Rozdělovač: Bosch VE 4 AS 48 s odstředivou regulací předstihu
Základní nastavení předstihu: 4-6° před horní úvratí
Cívka: Bosch 6V
Dynamo: Bosch RJC 6V/75W
Spouštěč: Bosch, 0,4 HP

Spojka: Jednolamelová, suchá F&S Mecano - K8
Převodovka: čtyřrychlostní se zpátečkou, bez synchronizace
Řazení: ruční, přímé, pákou uprostřed vozu
Přenos síly: spojovacím hřídelem, uloženým v kuličkovém ložisku uprostřed roury rámu

Přední náprava: bez nápravnice
Přední pérování: párem listových per nad sebou
Tlumiče pérování: hydraulické, pákové

Zadní náprava: hnací, výkyvná, systému Tatra
Zadní pérování: příčným listovým pérem, bez tlumičů pérování
Rozvodovka zadní nápravy: s kuželovým bezhlučným spirálovým ozubením
Diferenciál: čelní

Brzda nožní: mechanická lanová na všechna kola
brzda ruční: mechanická lanová na zadní kola

Řízení: hřebenové, volant vpravo
Kola: 18" disková, plná úpevněná čtyřmi šrouby
Pneumatiky: 26 x 4,5 nebo

Rozvor: 2 550 mm
Rozchod vpředu: 1 220 mm
Sbíhavost přední nápravy: 3-4 mm
Rozchod vzadu: 1 220 mm

Délka: 3 500 mm
Šířka: 1 500 mm
výška: 1 500 mm
Světlost: 210 mm
Průměr otáčení: cca 11,3 m

Váha kompletního chassis: 410 kg
Pohotovostní váha limousiny: 780 kg
Pohotovostní váha kabrioletu: 820 kg

Nejvyšší rychlost: 80 km/hod.
Spotřeba lihobenzinové směsi na 100 km: 9 - 10 litrů
Spotřeba oleje na 100 km: asi 0,1 litru
Nádrž: 25 litrů (z toho cca 3-4 litry rezerva) pod kapotou
Identifikace vozu:

Výrobní číslo vozu: na typovém štítku uvnitř karoserie (vlevo dole na příčné stěně)
Číslo motoru: je vyraženo na motorové skříni za horním listovým pérem
Číslo karoserie: je vyraženo na pantu pod kapotou motoru
1000_kus_Tatra_57
Vůz se ukázal jako velmi úspěšný, o čemž svědčí, že za pouhé tři měsíce, 16. června 1932, již výrobce mohl ohlásit tisící vyrobený kus - viz tovární foto!
Dobová reklama na limousinu Tatra 57 v "zimním duchu" je z ledna roku 1934 - a pohled do jejího interiéru.
Tatra 57 kabriolet před benzinovou pumpou Aero-Service "u Pártlů" v těsně poválečných letech v Českých Budějovicích a tentýž vůz před firemními Pártlů garážemi.
Čtyři dobové fotografie limousiny Tatra 57 z archivu Fedora Znachora...
Dobová momentka zachycující dámu s limousinou Tatra 57 a pána s motocyklem Jawa 175.
Tatrovka proslulého mladoboleslavského houslaře Josefa Bohuslava Herclíka v roce 1956 na výletě v Bedřichově v Jizerských horách. Tento polokabriolet měl béžově pískovou barvu a houslař Herclík byl jeho prvním majitelem. Vůz si vyhlédl a objednal v Praze na autosalonu a vždy vyprávěl, že když mu jej pak firma dodala, byl zklamán, protože vůz měl stupačky, na rozdíl od vozu na autosalonu vystavovaného, který se mu líbil právě proto, že stupačky neměl.
Předčíslí poznávací značky OC- znamenalo koncem padesátých let Mladou Boleslav.
Houslař J. B. Herclík bydlel v Mladé Boleslavi. Do škodovky tudíž nebylo daleko, navíc v ní pracoval jeho syn a tak není divu, že v poválečných letech, kdy byl zoufalý nedostatek pneumatik originálního rozměru 26 x 4,4", se na jeho Tatrovce objevily disky z Tudora s pneumatikami 5,25 - 16.
Na snímku s rodinou jeho přítele, houslisty Karla Hošťálka z Liberce.
Tatra 57 polokabriolet rodiny Renertových v poválečných letech, konkrétně asi v roce 1953.
Na snímku je paní Marie Renertová s dcerkou Věrou - ta se v dospělosti provdala za Tomáše Mozera, z jehož archivu tyto dvě fotografie rodinné "žehličky" pocházejí.
Jelikož Renertovi jezdili v té době na výlety skoro každou neděli, všude možně po kraji, i "do Slaného pro sladké", jak se v rodině říkalo, přesně už dnes nelze místo dohledat.
Ale maminka malé Věry milovala stromovou alej do Budyně nad Ohří, takže ta fotka je asi někde odtamtud...
foto: Jirka Šlechta (junior) foto: Jirka Šlechta (junior) Autor článku Petr Hošťálek s Tatrou 57 svého přítele, aviatika Petra Šlechty, který se s tímto vozem nejen účastnil srazů historických vozidel, ale především jej používal jako normální vozidlo do běžného provozu a dokonce za ním i tahal společně postavené letadélko "Nebeská blecha".
Ještě za socialismu: Tatra 57 Petra Šlechty na Lidické třídě v Českých Budějovicích (28.září 1984). Veteran Rallye Křivonoska 1979 - Petr Šlechta při jízdě zručnosti zastavuje odvráceným kolem přesně na značce...

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text