JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
T
U
V
W
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


ES-KA Mofa 98 - model 1939

Původní článek pro ČMN od Petra Hošťálka

Eska Mofa 98 - majitelka Jana Heřmanová, České Budějovice. Výrobce:
ES-KA závody, Kastrup & Swetlik a.s., Cheb, Čechy
Foneticky vyslovená začáteční písmena pánů Swetlika a Kastrupa, tedy eS a Ka, se stala značkou pro výrobky naší kdysi největší továrny na jízdní kola v Chebu. Továrna se mohla chlubit dlouhou tradicí, kola se zde vyráběla už ve dvacátých letech minulého století. Ne každý ale ví, že kromě toho se zabývala i výrobou látek a módního konfekčního zboží, tedy obleků…
Mofa byla zkratka německého „Motorisiertes Fahrrad“, tedy motorové kolo a konečně číslice devadesát osm znamenala obsah motoru v ccm.

ESKA - emblém se stylizovaným oboustranným křídlem.
Motorové kolo ES-KA Mofa 98 z roku 1939 v luxusním provedení má chromované ráfky kol, chromovaná vahadla přední vidlice, reflektor Bosch s hlavním a tlumeným světlem, gumové sedlo značky Lohmann a obě náby kol od firmy Fichtel & Sachs, Schweinfurt am Main. Motorové kolo nabízel před druhou světovou válkou prakticky každý významnější výrobce velocipedů, obvykle jako ten poslední (a nejdražší) bonbónek v katalogu svých výrobků. Skoro každý z nich ovšem stavěl svůj pouze rám a přední vidlici, eventuelně i řidítka a blatníky. Vše ostatní, tedy motor a jeho příslušenství, dokupoval.
Majitelkou tohoto motorového kola ES-KA Mofa 98, které je součástí exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích, je paní Jana Heřmanová. Popisované motorové kolo ES-KA z roku 1939, na rozdíl od modelů předchozích let, už mělo snížený univerzální rám, přes který který byla schopna přehodit nohu i dáma. Na rámu, ani paralelogramové přední vidlici se nešetřilo. Okresní silnice byly v té době výhradně prašné a kamenité a tak výrobce dobře věděl, že podvozková část musí být konstruovaná důkladně a z kvalitních materiálů. Základem rámu byly masivní rámové spojky, mufny, do kterých se mosaznou pájkou natvrdo pájely bezešvé ocelové roury. Řidítka z roury o průměru 25 mm, upevněná centrálním šroubem, byla bicyklového typu a konstrukci jízdního kola odpovídaly i pedály s převodníkem. Jen kliky musely být kvůli šířce motoru vyhnuté do stran.
logo Fichtel & Sachs
Dá se říci, že většina evropských výrobců motorových kol používala pro tento účel motory od firmy Fichtel & Sachs z německého Schweinfurtu, takže není divu, že se u nás zakrátko všem motorovým kolům začalo říkat „sachsík“.
Nejpoužívanější a zároveň i nejspolehlivější byl motor 98 ccm se dvěma rychlostmi.
Slabší verze, která měla obsah pouze 74 ccm, se příliš neujala, nikdy nedosáhla takového rozšíření.
Ukázka sortimentu řadících páček a kulis, nabízených firmou Fichtel & Sachs v katalogu z roku 1937. Originál tohoto katalogu, včetně ceníkových listů pražského zastoupení U Sachsů měli strategii prodeje dobře „vymakanou“. Pokud byl zákazník schopen vyrobit si vše ostatní sám, prodal se mu pouze motor.
Pokud ne, bylo mu nabídnuto, že může spolu s motorem mít i nádrž, kulisu řazení, řetězové kryty, koleno a tlumič výfuku, to všechno v několika typech provedení, aby si mohl lépe vybrat k designu svého stroje.
Firma Fichtel & Sachs nabízela ze svého programu i speciální náby předního kola s bubnovou brzdou a zesílenou nábu zadního kola s osvědčenou zpětnou brzdou systému „Torpedo“.
A k tomu samozřejmě i další díly od kooperujících firem, jako byly například ovládací páčky a rukojeti řidítek od firmy Magura, nebo elektrické osvětlení od firmy Bosch.
Kola a pneumatiky.

Vyplétaná kola měla prohloubené ráfky typu „Westwood“ o průměru 26´palců a zesílené superbalonové pneumatiky rozměru 26 x 2,25. Pneumatiky nejčastěji výrobcem montované byly tuzemské, Baťa nebo Kudrnáč. V normálním provedení mělo motokolo ráfky lakované s několika barevnými ozdobnými linkami, které provedením odpovídaly linkování blatníků. Luxusnější provedení, viz fotografie, mohl zákazník mít s ráfky chromovanými.

Nářadí sestávalo z kombinovaného klíče určeného k vyjímání kol a montáži brzděné náby zadního kola Sedlo a taštičky na nářadí

Od poloviny třicátých let začali evropští výrobci motocyklů i jízdních kol ustupovat od kožených sedel. Do módy přišla sedla lisovaná z gumy, která byla levnější a v dešti nenasákala, takže počínaje rokem 1939 už chebská továrna nakupovala a montovala lisovaná gumová sedla německých značek Wittkop, Drillastic nebo Lohmann (na obrázku). Které z nich, to záleželo zcela prozaicky na tom, od kterého výrobce přišla nabídka levnější, což se měnilo i několikrát v roce.
Výbavu motokola doplňovaly dvě stejné kožené taštičky na nářadí, zavěšené po stranách trubkového nosiče, v jedné z nich se obvykle vozila lékárnička, ve druhé nářadí, které dodávala firma F&S spolu s motorem - viz přiložený obrázek z jejich katalogu.
Vlastní váha kompletního, takto vybaveného, motokola ES-KA model 1939 byla podle údaje v továrním prospektu 62 kg.
Motor F&S pro motorová kola o obsahu 98 ccm, který byl montován do motorových kol ES-KA Mofa 98. Vyobrazení je z katalogu firmy Fichtel & Sachs A.-G., Schweinfurt - vydání 1937 a od skutečného motoru v motokole Eska, popisovaném v tomoto článku se liší použitým válcem. Zatímco na tomto katalogovém vyobrazení je válec hliníkový se zalisovanou litinovou vložkou, popisované motokolo má motor s válcem litinovým. Rovněž se liší materiál spojkového víka - na tomto katalogovém vyobrazení je víko hliníkové, zatímco motokolo má víko z elektronové slitiny, které časem zoxydovalo do tmavě šedé barvy. Sachsův motor pro velocipedy.

Hnací jednotkou byl dlouhozdvihový dvoutaktní jednoválec tříkanálového uspořádání, který používal hliníkový píst s deflektorem. Motor byl ve společném bloku s dvourychlostní převodovkou, která se řadila páčkou v kulise po pravé straně nádrže.
Při vrtání ø 48 mm a zdvihu 64 mm dával motor dva a čtvrt koně při 3.300 otáčkách za minutu. Mazal se přidáváním motorového oleje do benzínu a výrobce doporučoval poměr 1:20 u olejů normálních a 1:25 až 1:30 u olejů "přetučnělých".
Na tomto snímku je názorně vidět, jak v případě natlačení příliš velkého množství mazacího tuku do převodovky nebo do prostoru primárního převodu, vylezl tuk otvorem ve víku ven. Na fotografii je sice obsahově menší varianta motoru 70 ccm, ale víko primáru s otvorem uprostřed bylo stejné i pro motor 98 ccm. Dnes nezvyklým řešením bylo mazání převodovky a ozubeného primárního převodu vazelínou. Náplň se měla doplňovat každých 2.500 km zhruba půlkou obsahu „píchací“ tlakové maznice. Kolik vazelíny mělo v motoru přesně být, to se nedalo nikde vyčíst a nedalo se to na motoru ani zkontrolovat. Takže pokud jste to přehnali, přebytečný mazací tuk po natočení a ohřárí motoru „vylezl“ k tomu určeným otvorem uprostřed víka primáru, jak je dobře vidět na přiložené fotografii.
Příručka pro motory Fichtel & Sachs v české verzi Firmou Fichtel & Sachs vydaná příručka pro uživatele motorového kola, kterou obdržel každý zákazník spolu se zakoupeným strojem.
Pro české zákazníky byla tato příručka v češtině, pro zákazníky z řad sudetských Němců v němčině.
Obě jazykové verze jsou uloženy v archivu Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích, kde je možno požádat o zhotovení jejich kopií.
Motor měl setrvačníkové magnetové zapalování Bosch s vývodem pro 15 Watové osvětlení. To znamenalo ve světlometu použití dvouvláknové hlavní žárovky (typu Bilux) o hodnotě 6V - 15/15W, přičemž se nepočítalo s koncovým světlem, protože v té době podle předpisů stačila u motorového kola pouze odrazka, t. zv. "kabošon".
Karburátor odlitý z hliníku byl vlastní konstrukce Sachs, opatřený vzduchovým filtrem a otočnou přívěrou vzduchu pro studený start. Benzínová nádrž byla osazena velmi kvalitním třípolohovým kohoutem s filtrem paliva.
Setrvačníkové magneto Bosch bylo pod hliníkovým krytem na levé straně motoru. Na krytu byl třemi nýtky upevněný modrý kruhový emblém F&S. Známá jsou ale i provedení se zeleným štítkem a provedení, které mělo velká písmena F&S vylisovaná přímo na hliníkovém víku. Dobře je v detailu vidět benzínový kohout se svislým filtrem paliva, od něhož bylo palivo přiváděno ke karburátoru měděnou pochromovanou trubičkou. Před hlavou motoru je vidět dekompresor, ovládaný bowdenem z řidítek, na rámové trubce nahoře za motorem je přišroubovaný mosazný leptaný typový štítek, montovaný výrobcem. Vyobrazené motokolo mělo tento štítek v německém jazyce. Agregát byl uložen v rámu ve třech bodech, kyvně kolem spodního úchytu, aby jeho nakloněním bylo možné seřizovat napnutí hnacího řetězu. Řetězy byly dva. Kromě už zmíněného hnacího, který běžel po levé straně kola, měl stroj ještě klasický bicyklový řetěz od pedálů k zadnímu kolu. Ten měl dvě základní funkce: jednak umožňoval zpětným šlápnutím brzdit jako na kole, jednak se jím startoval motor. Třetí funkce, tedy jízda šlapáním bez motoru, byla spíše symbolická. Jezdci „přišlapávali“ spíš ve stoupání, kdy se jim zdálo, že dvojka už nestačí a jednička je příliš pomalá…
Štítek ES-KA Typový štítek byl připevněn na hřbetě šikmé rámové roury, těsně za nádrží. Byl na něm uveden výrobce a typ stroje. Dále tam byl vyražen rok výroby a celková přípustná váha. Následovalo výrobní číslo podvozku, váha stroje a obsah motoru v ccm.
V roce 1939 už se ovšem používal štítek v německém jazyce...
Technické údaje:

Motor: jednoválcový dvoutaktní Fichtel & Sachs v bloku s dvourychlostní převodovkou
Vrtání / Zdvih: 48 mm x 54 mm
Obsah: 98 ccm
Výkon / otáčky: 2,25 ks při 3.500 ot.min.
Karburátor: F&S šoupátkový, se vzduchovou přívěrou
Mazání motoru: směsí oleje v benzínu 1 : 20 (Při přetučnělých olejích 1 : 25)
Elektrická výzbroj: Setrvačníkový magnet Bosch 6 V / 15 W
Objem nádrže: 5 l
Převod síly na zadní kolo: válečkovým řetězem 1/2 X 1/4"
Kola: 26" se zesílenými balonovými ráfky, dráty 2,5 mm
Pneumatiky: 26 x 2,25"
Brzda vpředu: bubnová, Es-Ka (nebo F&S)
Brzda vzadu: F&S protišlapací, typu Torpedo
Sedlo: s pryžovým sedákem Drilastik (alternativně Lohmann)
Stojánek: na zadní kolo, sklopný, uzamykatelný

Parametry:
Délka:
Šířka:
Výška:
Váha stroje: 62 kg
Užitečné zatížení: 100 kg
Spotřeba: 2,0 l / 100 km
Max. rychlost: 60 Km/hod.
Pedálový převodník ES-KA, použitý u vyobrazeného motokola. Startování bylo obřad.

Protože Sachsův motor pro motorová kola neměl startpáku, mohl si jezdec vybrat: buď se rozjet šlapáním jako na kole, se zařazenou rychlostí a zmačknutou spojkou a pak spojku pustit a přidat plyn, nebo motor startovat na stojánku. To ovšem byl obřad.
Nejdřív bylo potřeba nastavit si pedály do ideální polohy a zařadit převodový stupeň. Potom páčkou na řidítkách mírně přidat plyn - protože ES-KA v základním provedení bez příplatku neměla otočnou rukojeť - a zmáčknout dekompresor. Při mocném šlápnutí (přes oba řetězy to mělo značný odpor) se samozřejmě musel dekompresor tak po dvou otočeních motoru pustit.
V okamžiku, kdy motor chytil, musela se rychlost okamžitě vyřadit na neutrál. Pokud na to jezdec zapomněl a stroj s běžícím motorem a točícím se zadním kolem shodil ze stojánku, ten se mu obvykle vytrhl z rukou a následně „prchnul“ do příkopu.
Černobílý obrázek z konce osmdesátých let... Jinak ale bylo motorové kolo ES-KA hodným, neúnavným a spolehlivým lidovým dopravním prostředkem, jak se o tom v dopisech továrně vyjadřovali spokojení zákazníci. Dokázaly ho ovládat i dámy a dokonce se na něm často jezdilo i ve dvou, což tehdejší legislativa po namontování tandemového sedla a zadních stupaček umožňovala.

Vyobrazený stroj v luxusním provedení, jehož majitelkou je Jana Heřmanová z Českých Budějovic, je možné si detailně prohlédnout v exposici Jihočeského motocyklového musea.
Popisované motorové kolo ES-KA Mofa 98 paní Jany Heřmanové někdy kolem roku 1982, tady ještě na černobílé fotografii. Vyobrazený stroj v luxusním provedení, jehož majitelkou je Jana Heřmanová z Českých Budějovic, je možné si detailně prohlédnout v exposici Jihočeského motocyklového musea.
ES-KA Mofa 98 paní Jany Heřmanové. ES-KA Mofa 98 paní Jany Heřmanové, dnes vystavená v exposici Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích, se dostala mimo jiné i do souboru pohlednic, vydaných v cyklu "Veteráni na našich cestách".
Post_znamka_Kambodza_1985 ES-KA - Mofa 98 paní Heřmanové se, jako exponát Jihočeského motocyklového musea, dostala v roce 1985 nejen na 20-ti rielovou kambodžskou poštovní známku...
ES-KA - Mofa 98 Jany Heřmanové. ... ale v květnu 1999 i na titulní stránku veteránského časopisu TIP pro Oldtimer...
39eska98 ... a dokonce i na ruské internetové stránky Oldtimer Picture Gallery (http://autogallery.org.ru/mota.htm)
Titulní stránka prospektu z roku 1939.
Ovládací prvky - vyobrazení z prospektu 1939.
Vyobrazení zástavby motoru Fichtel & Sachs 98 ccm do motorového kola ES-KA z prospektu 1939.
Ukázka postupu při vyjímání zadního kola, jak to bylo uvedeno v prospektu z roku 1939.
Rám měl t.zv. "vypadávací koncovky" pro uložení osy kola, které měly otevřené výřezy smerem dolů. Po povolení matic osy kolo z uložení vypadlo vlastní vahou, jen bylo potřeba přidržet a následně vyvléknout řetěz od pedálů (viz obrázek).
Výrobce uváděl, že řetězy při vyndavání kola není třeba rozpojovat a tím ani neměnit jejich napnutí.
V předválečných letech bývalo zvykem uveřejňovat v prospektech dopisy spokojených zákazníků...
razitko_Mares
V Českých Budějovicích měl zastoupení prodeje motorových kol Es-Ka mechanik František Mareš, který měl dílnu na tehdejší Linecké třídě.
Z jejích pozůstatků, když mu ji komunisté zavřeli, pochází tenhle prospekt na model 1939. Mimo jiné je z něj jasně vidět, že motorová kola u nás, do doby než přišel Protektorát Böhmen u. Mähren nemusela mít koncové světlo, podle předpisu stačila odrazka.
V prospektu z roku 1939 se jako hlavní výhody motorového kola Es-Ka uváděly:

1. Žádná daň!
2. Žádný vůdčí list! (řidičský průkaz)
3. Žádné pojištění povinného ručení!
4. Žádná policejní značka evidenční! (SPZ)

Cena 3.400,- Kč
Foto ze srazu historických vozidel ve Strakonicích 8. 9. 1984. Popisované motorové kolo Eska - Mofa 98 paní Jany Heřmanové, kdy se s ním její syn Daniel Heřman zúčastnil srazu historických vozidel u příležitosti 65. výročí Českých závodů motocyklových ve Strakonicích, pořádaného 8.září 1984.

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text