ČEZETA - skútr typ 501 / 01

První typ československého skútru Čezeta
Výrobce:
ČZM České závody motocyklové, n.p., Strakonice

Charakteristika, udávaná výrobcem, zněla:
Čezeta je novým typem jednostopého vozidla, při jehož konstrukci a výrobě bylo využito dlouholetých úspěšných zkušeností závodu. Karosérie je samonosná, provedená z lisovaných ocelových plechů a dokonale vyztužená.
Dodává se v jednobarevném provedení i ve vkusných dvoubarevných kombinacích.
Celková koncepce stroje zajišťuje dobrou stabilitu, snadnou ovladatelnost a maximální ochranu a pohodlí jezdce.

Tovární snímek z Katalogu československých motorových vozidel 1960.
V tomto roce byl stroj dodáván již s výfuky doutníkového tvaru.

Dobová kresba hnacího agregátu, který byl vešroubován do samonosné plechové karoserie skútru.
Z kresby je zřejmé, že kyvnou vidlici zadního kola tvořila hliníková skříň, uvnitř které běžel zcela zapouzdřený sekundární řetěz. Pérování obstarával gumový blok, namáhaný na střih a zadní kolo bylo uloženo letmo.

Hnací agregát, na snímku bez gumového pérovacího bloku.

Také přední kolo prvního typu skútru Čezeta 501 bylo odpruženo gumovým blokem, namáhaným na střih. Blok byl doplněn telestopickým tlumičem pérování.

Názorná tovární kresba.

Technické údaje skútru Čezeta 501:

Motor: Dvoutaktní jednoválec v bloku s převodovkou
Typ: 501 / 01
Počet válců: 1
Vrtání: Ø 58 mm
Zdvih: 65 mm
Objem válců: 171,7 ccm
Trvalý výkon: 8 ks při 4.750 ot./min.
Kompresní poměr: 1 : 6,5 (dle Katalogu čs. motorových vozidel 1960)
Max. kroutící moment: 1,27 kgm při 4.000 ot./min.
Počet hlavních ložisek: 3, kuličková 6304
Ojniční ložisko: válečkové
Hlava válce: hliníková, slitina ČSN 42 4330
Válec: ze šedé litiny, ČSN 42 2424
Chlazení: náporem vzduchu
Zapalování: bateriové PAL 6 V
Baterie: 6V/14 Ah
Dynamo: PAL 6V/45 W
Předstih: 3,5 mm před HÚ
Svíčka: PAL 14/240
Dynamo: PAL
Mazání: směsí oleje a benzínu v poměru 1 : 20
Karburátor: Jikov 2924 M 13
Spojka: vícelamelová, obložená korkem, v olejové lázni
Primární převod: řetězem 3/8"x 3/8", 54 článků, běžícím v olejové lázni
Převodový poměr: 1 : 1904

Převodovka: v bloku s motorem
Počet rychlostí: 4
Převody: 1 – 1 : 15,76
2 – 1 : 8,80
3 – 1 : 6,36
4 – 1 : 5,08
Řazení: nožní, dvojzvratným pedálem po levé straně, se samočinným vypínáním spojky
Sekundární převod: zapouzdřeným válečkovým řetězem 1/2 x 5/16", 99+1 článek
Převodový poměr: 1 : 1,294

Rám: bezrámová konstrukce - samonosná karoserie z ocelového plechu
Pérování vpředu: dva gumové bloky, namáhané na střh, doplněné teleskopickým tlumičem kmitů a dvěma gumovými dorazy
Zdvih předního pérování: 100 mm
Pérování vzadu: gumový blok, namáhaný na střih
Zdvih zadního pérování: 95 mm
Přední brzda: mechanická bubnová s vnitřními čelistmi, ovládaná bowdenem ruční pákou na pravé straně řidítek
Zadní brzda: mechanická bubnová s vnitřními čelistmi, ovládaná bowdenem od nožního pedálu na pravé straně
Průměr brzdových bubnů: Ø 140 mm
Šířka obložení: 35 mm
Kola: 12", vzájemně vyměnitelná
Ráfky: 2,15 B x 12" dělené, upevněné šrouby k pětiramenné hvězdici náboje kola
Pneumatiky: 3,25 – 12 s duší

Délka: 2.000 mm
Šířka: 685 mm
Výška: 1.020 mm (bez plexiskla)
Rozvor: 1.345 mm
Světlost: 130 mm

Výška sedla: mm

Vlastní (suchá) váha: 130 kg
Pohotovostní váha: 138 kg
Povolené zatížení: 150 kg
Objem nádrže: 12 litrů
Náplň oleje v motoru: l

Spotřeba na 100 km: 3,2 litru (při rychlosti 50 km/hod.)
Spotřeba na 100 km: 2,5 litru (při rychlosti 40 km/hod.)


Nejvyšší rychlost: 80 km/hod.
Stoupavost s plným zatížením: 38%

1957
Základní rozměry sériového stroje.

Křivka průběhu výkonu, spotřeby a kroutícího momentu skútrového motoru typ 501 / 01.

1955
Prototyp K3, fotografovaný kousek od okresní silnice z Radotína do Třebotova na jaře roku 1955.
Za řidítky Václav Beránek, tehdy pracovník pražské konstrukční kanceláře ČZM, vedle něj stojí Jarka Brutarová, která tehdy rovněž v pražské konstrukční kanceláři ČZM pracovala jako pravá ruka J. F. Kocha.
První prototyp Kochem navrženého skútru neměl klasické výfuky.
J. F. Koch jako konstruktér obvykle hýřil neortodoxními nápady a v případě skútru navrhnul vést výfukové plyny rourami, lemujícími a vyztužujícími podlážky. A byla to právě Jarka Brutarová, která na popáleninách vlastních lýtek názorně demonstrovala, že to není nejlepší idea. Byla menší postavy a při zastavení stačilo, aby se skútr sebemíň naklonil a už se výfukovými plyny rozpálený okraj stupačky dotknul lýtka - to Kocha donutilo výfukový systém přepracovat a použít zprvu společný výfukový tlumič před motorem a od něj dozadu dvě trubky, ukryté pod podlážkami (nultá série) a posléze výfuky klasické, s výfukovými tlumiči s rybinovitými koncovkami z kývačky Jawa-ČZ 175 ccm.
Jak je z fotografie zřejmé, prototyp K3 měl proti pozdějšímu sériovému provedení celou řadu odlišností. Šikmo spadající záď, jinak provedenou nádrž i nosič zavazadel, jiné uchycení řidítek a jiné ozdobné lišty.

Snímek z archivu Jarky Brutarové

Ukázka z dobového tisku, na které se objevily jednobarevně nastříkané stroje z ověřovací série, zatím ještě bez chromovaných lišt kolem nádrže a dělicí roviny karoserie.

1956
Ze strakonických příprav na prvomájový průvod v roce 1956 ve Strakonicích jsou tyto dvě fotografie prototypu Čezety, která má nádrž bez nosiče, jiný tvar stupaček a jinak prostřižená boční dvířka...
V tomto prvomájovém průvodě byla Čezeta představena na veřejnosti vůbec poprvé.

1956
"V prvomájovém průvodu ve Strakonicích se představil veřejnosti nový skútr ČZ 175 ccm, který se připravuje do výroby. Přinášíme jeho snímky, které byly pořízeny těsně před dohotovením definitivní povrchové úpravy. Skútr je samonosné konstrukce a jak je z obrázku patrno, má obě kola na kyvných vidlicích. Odpérování gumovými bloky. Motor, až na malé úpravy, je stejný, jako v motocyklech Jawa-ČZ 175. Palivová nádrž je umístěna nad předním kolem, pod dvojsedlem je prostor pro nářadí a drobná zavazadla." - tolik komentář dobového tisku z května 1956.

1956
Představení nového skútru na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.

1957
Retušovaný tovární snímek skútru Čezeta nulté série, která naběhla do výroby začátkem roku 1957.
Tyto skútry ještě neměly klasická výfuková kolena a motocyklové tlumiče, nýbrž tlumič společný, umístěný před motorem. Z něj odvod výfukových plynů obstarávaly dvě dlouhé hladké trubky, ukryté pod stupačkami.

1957
První sériové provedení skútru Čezeta typ 501 naběhlo do výroby od třetího čtvrtletí roku 1957.
Toto provedení mělo výfukové tlumiče s rybinovitými koncovkami, postranní dvířka motorového prostoru se čtyřmi prostřihy a v pravé části palubní desky, souměrně s tachometrem, montované mechanicky natahované hodiny.
Fotografie je z předprodejní instruktáže pro Mototechnu, která se dělala ještě před zahájením výroby, v dubnu 1957.
Na dobovém, poněkud vybledlém, barevném snímku z Kubovcovy Huti je vlevo konstruktér skútru J. F. Koch, vpravo zástupce n.p. Mototechna ing. Komrs.

Fotografie získána ze sbírky Libora Marčíka.

1956
Uvedení Čezety do prodeje předcházela příprava příručky pro uživatele i nejrůznějších dalších propagačních materiálů, které bylo potřeba s předstihem nafotografovat.
Tento tovární snímek z roku 1956, měl dokumentovat, jak lze přepravovat příruční tašku či jiné menší zavazadlo, zavěšené před koleny jezdce na háčku palubní desky.
První Čezety měly na palubní desce kromě tachometru i hodiny. Jenže když se tento snímek fotil, ještě hodiny nebyly k disposici. A tak, aby na fotografii nebyla v palubní desce prázdná díra, lze při podrobnějším prohlédnutí zjistit, že to fotograf vyřešil tím, že do díry pro hodiny prostě vstrčil druhý tachometr...
Fotografie získána ze sbírky Libora Marčíka.

První sériové provedení skútru Čezeta typ 501.
Na snímku z archivu Jihočeského motocyklového musea je plachtařka Otýlie Týmalová se svojí zbrusu novou Čezetou na letišti Hosín.

Sériová výroba skútrů Čezeta neprobíhala v základním závodě ve Strakonicích, nýbrž byla přesunuta do "skútrárny" v Českých Budějovicích, což byl upravený objekt někdejší šroubárny v městské části Mladé.

Přidat kometář k článku:

jméno, přezdívka ...

text