JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
U
T
W
V
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


Poslední aktualizace:
18.11.2018
A - AMO - F 15
17.11.2018
B - BMW 319/1 - Sport
B - BMW 327

IFA nákladní typ W 50

Původní článek pro Truck Magazín (listopad 2011) od Petra Hošťálka.

IFA W 50 L - celokovová třístranná sklápěčka IFA W 50 - Ulbrichtův zázrak

V roce 1965 naběhnul v Německé demokratické republice (DDR) do výroby nový pětitunový nákladní automobil IFA W 50. S konstrukcí se začalo už v roce 1958, první čtyřapůltunový prototyp spatřil světlo světa v roce 1961 a jakž takž konečnou podobu vůz dostal až v roce 1963. Jenže pak se změilo zadání, přišlo vládní rozhodnutí zvýšit nosnost na pět tun a překonstruování muselo být následně zvládnuto v přesně stanoveném termínu, protože bylo potřeba dostát řeči Waltera Ulbrichta. Ten totiž východoněmeckému národnímu hospodářství slíbil plamennými slovy v roce 1965 zcela nový a mimořádně hospodárný nákladní vůz, který měl nahradit do té doby vyráběné kapotové typy IFA S-4, IFA S-4000 a Sachsering S 4000.
logo IFA Tento nový nákladní vůz byl velmi robustně konstruovaný, už na první pohled se od svých předchůdců odlišoval trambusovým uspořádáním kabiny a ač byl vyvinut v závodech Ernsta Grubeho ve Werdau, jeho výrobcem se stala továrna VEB IFA Automobilwerke Ludwigsfelde, státní podnik, vybudovaný doslova „přes noc“, na zelené louce.
Takovýhle nařízený vznik úplně nové továrny byl prakticky možný jen díky socialistickému způsobu plánovaného hospodářství, kdy nově budovaný podnik byl jednak kompletně financovaný státem a jednak měl už předem naplánovaný výrobní program se stoprocentně zaručeným odbytem, bez jakékoliv podstatnější konkurence ve svém sektoru.
Technické údaje:

Motor: řadový čtyřválcový předkomůrkový Diesel
Typ: Nordhausen 4 VD 14,5/12 SRW
Výkon: 110 koní při 2.200 ot./min.

Od roku 1957: řadový čtyřválcový Diesel s přímým vstřikem (dle vzoru MAN)
Typ: Nordhausen 4 VD 14,5/12 SRW-1
Výkon: 125 koní při 2.300 ot./min.

Od roku 1973: řadový čtyřválcový Diesel s přímým vstřikem (dle vzoru MAN)
Typ: Nordhausen 4 VD 14,5/12 SRW-2
Výkon: 125 koní při 2.300 ot./min.

Vrtání: Ø 120 mm
Zdvih: 145 mm
Objem válců: 6.560 ccm
Max. kroutící moment: 422 Nm při 1.350 ot./min.
Chlazení: vodní, nucené s pumpou a větrákem
Elektrická výzbroj: 12 Volt
Dynamo: 12 V/500 W
Palivová nádrž: 100 litrů (po straně rámu)

Spojka: dvoulamelová, suchá, mechanicky ovládaná
Převodovka: 5-rychlostní se zpátečkou a synchronizací 2.-5.- rychlosti
Přídavná převodovka s redukcí pouze u 4x4 verzí


Rám: z lisovaných ocelových U podélníků, spojených příčkami nýtováním
Přední náprava: pevná, kovaná
Pérování vpředu: podélná listová péra, doplněná teleskopickými hydraulickými tlumiči
Řízení: s hydraulickým posilovačem
Zadní náprava: pevná, hnací, na přání s uzávěrkou diferenciálu
Pérování vzadu: podélná listová péra
Brzdy
Provozní: hydraulická na všechna čtyři kola, posilovaná tlakovým vzduchem, vzadu s omezovačem
Parkovací: mechanická na zadní kola:
Motorová: na principu uzavření výfukového potrubí za přerušení dodávky paliva

Kola: ocelové disky s plochým ráfkem, dělenýmokrajem a závěrným prstencem
Rozměr pneu normálních vozů: 8,25 – 20
Rozměr pneu 4x4 vozů a zemědělských variant: 9,00 – 20 nebo 16,00 – 20 ND (Niederdruck – nízkotlaké)
Vojenské verze 4x4 s huštěním pneu z kabiny řidiče

Rozvor IFA W 50: 3.200 mm
Rozvor IFA W 50 L: 3.700 mm
Rozvor IFA W 50 LA (4x4): 3.200 mm

Maximální rychlost:
IFA W 50: 90 km/hod.
IFA W 50 L: 90 km/hod.
IFA W 50 LA (4x4): 75 km/hod.
IFA W 50 LA/Z (silniční tahač 4x4): 67 km/hod.

Šířka: 2.500 mm
Délka IFA W 50 valník: 6.530 mm
Délka IFA W 50 L valník: 7.250 mm
Délka IFA W 50 LA (4x4): 6.530 mm
Délka silničního tahače W 50 L/Z: 3.510 mm
Délka sedlového tahače návěsů W 50 L/S: 5.300 mm

Dovolená váha přívěsu: 9.000 kg
W_50_ram Koncepce podvozku pětituny IFA W 50 byla zcela orthodoxní. Šlo o obdélníkový rám ze dvou lisovaných ocelových podélníků, spojených příčkami, vpředu uložený řadový Diesel-motor a pevné nápravy, zavěšené na podélných listových pérech.
Vodou chlazený čtyřválcový motor s vířivými komůrkami v hlavách měl typové označení Nordhausen 4 VD 14,5/12 SRW a při objemu válců 6.560 ccm dával 110 koní v režimu 2.200 ot./min.
Motor měl vložené mokré vložky, písty z lehké slitiny a ventilový rozvod OHV s ventily, ovládanými tyčkami prostřednictvím vahadel v hlavách válců. Vačkový hřídel poháněla čelní ozubená kola se šikmými zuby, uložená ve skříni rozvodů v přední části motoru. Tento motor byl vyráběn a montován dva roky. Po celozávodní dovolené v roce 1967 jej nahradil překonstruovaný motor 4 VD 14,5/12 – 1 SRW obdobné konstrukce, ale s přímým vstřikem a výkonem zvýšeným na 125 koní (92 kW) při 2.300 ot./min. a konečně v roce 1973 vůz dostal třetí variantu motoru s označením 14,5/12 – 2 SRW, kde však výkon 125 koní zůstal zachován.
Převodovka byla pětirychlostní, měla ozubená kola se šikmým ozubením a kromě jedničky měly všechny její rychlosti synchronizaci.
Konstrukce zadní nápravy vozu IFA W 50 byla podobného řešení, jako používala firma MAN.
Vlastní "nosný" most nápravy, na jehož koncích byla ložiska nábojů kol, byl tvořen prázdnými rourami a hnací hřídele (poloosy), spojující vývody skříně diferenciálu s kolovými redukcemi, běžely venku, za nosným mostem.
Tovární snímek z pásové výroby kabin IFA W 50, použitý v dobovém východoněmeckém tisku.
IFA W 50 v uzavřeném skříňovém provedení na podvozku standardní délky.
Prodloužený valník IFA W 50 L. Dva roky po tom, co se v roce 1965 rozběhla výroba základního valníkového provedení, vznikla prodloužená varianta podvozku, která dostala označení IFA W 50 L (přidané písmeno L znamenalo v němčině „Lang“ – dlouhý).
Na snímku je prodloužený valník IFA W 50 L s nákladem uhlí, jehož ezpézetka prozrazuje, že jde o jeden z vozů, dodaných v rámci RVHP do Maďarska.
Retušovaný tovární snímek skříňového vozu na prodloženém podvozku IFA W 50 L, předvedeného v roce 1966 na veletrhu v Lipsku. Specifickým detailem všech variant bylo třetí zpětné zrcátko, montované kolmo před kabinou, které řidiči umožňovalo vidět těsně před vůz.
Prodloužené provedení valníku IFA W 50 L s hydraulickou rukou, poprvé představené v roce 1966. Vůz byl vybaven stabilizačními hydraulickými podpěrami za kabinou.

Prodloužená varianta byla ale určena také pro krátký valník, ale s dvojkabinou.
A samozřejmě pro autojeřáby, otočné výsuvné žebříky a hasičské, komunální a zemědělské nástavby.
Rozvor náprav byl v tomto případě delší o půl metru, přičemž z mechanických dílů doznal změn pouze delší kardan. Všechny ostatní celky byly identické s původním standardním provedením.
Rovněž poprvé v roce 1966 představená verze s vysokozdvižnou plošinou – respektive dvojicí otevřených montážních buněk pro komunální služby, realizovaná na prodlouženém podvozku IFA W 50 L.
Jednalo se o nástavbu, určenou pro práci na veřejném osvětlení, na čištění oken výškových domů a pod.
IFA W 50 LA (4x4) s poklopem na střeše kabiny. Ve stejné době (1967) vznikl na bázi dlouhého podvozku také typ IFA W 50 LA (Allrad), což byl vůz s vypínatelným pohonem všech čtyř kol.
Tuto verzi si vyžádala východoněmecká armáda, která až do té doby neměla vhodný pětitunový vůz schopný provozu v náročném terénu, ale vzápětí se 4x4 vůz stal žádaným artiklem, vyváženým tehdy hlavně do Iráku, Číny a Sovětského Svazu. Ale také například do Maďarska a v menším počtu i k nám, kde se ukázal jako ideální v zemědělství.
Na obrázku je vojenská terénní IFA 4x4 s poklopem na střeše kabiny a v nezvyklém „pískovém“ lakování. V této verzi byla nabízena konkrétně pro Irák, východoněmecká armáda používala lakování tmavě šedozelené.
Vůz měl nízkotlaké široké pneumatiky, vzadu jednoduchou montáž a kromě masivnějšího předního nárazníku patřil k jeho výbavě i například ovládaný hledací reflektor na levém předním sloupku kabiny.
Autojeřáb IFA W 50 LA (4x4). Jeřábová nástavba na podvozku 4x4 s oběma poháněnými nápravami.
V tomto případě se jedná o vůz již bez SPZ.
Snímek z roku 2009 byl pořízena nedaleko Saalfeldu, v někdejší DDR. Zajímavým detailem tohoto vozu je prosklená zadní část střechy kabiny.
Foto: Hošťálek
Obrázek dosluhujícího autojeřábu IFA W 50 LA (4x4), zaparkovaného na okraji Českých Budějovic, pořízený koncem roku 2009 - foto Hošťálek

Továrna ve svých propagačních materiálech uváděla, že své vozy exportuje do 51 zemí, ale bylo to takové trošku „socialistické sebepřesvědčování“, které bylo příznačné například i pro mladoboleslavskou škodovku: stačilo, aby se někam dovezly dva předváděcí vozy a jeden z nich tam někdo koupil – a už se ona destinace zapsala další čárkou do počtu zemí, kam firma dováží…
Sedlový tahač IFA W 50 S (Sattelschlepper) s cisternovým návěsem pro dopravu mléka. Protikladem k prodlouženému provedení byl naopak podvozek s rozvorem zkráceným na pouhých 3.200 mm, který se používal jednak pro sedlový tahač návěsů IFA W 50 L/S (Sattelschlepper), jednak pro silniční tahač IFA W 50 L/Z (Zugmaschine), určený k vlečení několika přívěsů za sebou.
U obou těchto verzí bylo rezervní kolo svisle za kabinou, silniční tahač pak měl krátkou valníkovou nástavbu, na níž byla naložená zátěž v podobě dvou betonových bloků o váze jedné tuny. To kvůli tomu, aby zadní náprava měla dostatečnou adhezi.
Fekální varianta na 4x4 podvozku, sloužící až do současnosti v zemědělském družstvu v jihočeských Němčicích – fotografie je z roku 2010… Fekální varianta na 4x4 podvozku, sloužící ještě v roce 2010 v zemědělském družstvu v jihočeských Němčicích.
Foto: Hošťálek
Snímek dalšího fekálu, tentokrát na standardním podvozku bez hnané přední nápravy a s dvojmontáží vzadu. Fotografie vozu s mírně nabouranou kabinou a bez espézetky, používaného rovněž v zemědělství, je také z jižních Čech - foto Hošťálek 2010.

Vozy IFA W 50 a W 50 L byly vyráběny v asi čtyřiceti typech, což ve skutečnosti znamenalo neuvěřitelných 180 různých modifikací a za dobu 35 let jejich produkce jich bylo vyrobeno přibližně 570.000 kusů. Řada jich se v rámci RVHP dovezla i k nám, kde měly zaplňovat mezeru na trhu, vzniklou ukončením výroby naší „espětky“ Praga S5T.
Mimořádně pečlivě udržovaný vůz, používaný k přepravě pouťových atrakcí na snímku z roku 2009 - foto Hošťálek

IFA byl náklaďák robustní, spolehlivý a odolný i vůči tvrdším zacházení. Nebyl ale nijak zvlášť elegantní a uvnitř kabiny se řidič žádného zvláštního pohodlí nedočkal.
IFA W 50 L se objevila i na řadě východoněmeckých poštovních známek, na této třiceti pěti pfenikové jako velkoprostorový vůz pro použití v zemědělství…
IFA W 50 LA (4x4) na dvaceti pfenikové poštovní známce DDR jako rozmetadlo práškových hnojiv.
Dva snímky sklápěčky IFA - W 50 L, pořízené 26. 8. 2012 v Melitopolu (Ukrajina) - foto Hošťálek
Snímek opravované sklápěčky IFA - W50 L, pořízený 18. srpna 2012 v ukrajinské vesnici Brahynivka - foto Hošťálek
KOMENTÁŘE:

10.3.2013 Samuel:
Mám doma 2 na predaj jednu vyklápačku a druhú Hasičskú
 
12.7.2014 Petr Hošťálek:
Přivítal bych jejich fotografie (do archivu), pokud byste byl ochoten je poskytnout, třebas e-mailem , děkuji.
 
29.6.2014 Jirka Kraťas:
Vzpomínám si také na automobily IFA W50 L v provedení zametací vůz, které měly sice klasickou kabinu, ale s pravostranným řízením kvůli snadnějšímu manévrování u chodníků. Pro potřeby hasičů se dodávaly podvozky s prodlouženou kabinou pro dopravu mužstva a to buď s pohonem 4x2 (s výsuvným žebříkem) nebo s pohonem 4x4 (s požární stříkačkou).
 

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text