JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
U
T
W
V
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


OGAR 4 - model 1946


Ogar 4 - 1947 Výrobce:
OGAR akciová spol., Praha XII., Římská ul.20
později:
ZBROJOVKA BRNO, národní podnik

Poslední model motocyklu Ogar-4, již vybaveného předními teleskopy. Ten přišel v nevelkém množství na trh nedlouho po druhé světové válce, těsně před tím, než byla strašnická továrna zestátněna a převedena pod n.p. Jawa, později "Závody 9. května".
Technické údaje:

Druh vozidla: motocykl sólo
Výrobce: Ogar, akc.spol., Praha Strašnice
Tovární značka a typ: OGAR 4
Rok výroby: 1947-1948
Barva: černá v kombinaci s červenou a zlatými linkami

Motor: jednoválcový, dvoutaktní s plochým pístem, v bloku s převodovou skříní
Vrtání: Ø 68 mm
Zdvih: 68
Obsah: 245 ccm
Výkon: 9,5 ks (6,99 kW)
Stupeň komprese: 1 : 6,25
Karburátor: jednošoupátkový Jikov 2924 V (v příručce se uváděl alternativně i karburátor AMAL)
Zapalování: bateriové 6 V
Svíčka: Brita 714, Champion L 10
Dynamo: setrvačníkové Bosch 6V/50W nebo VTB Praha 6V-50/75 W
Baterie: Varta typ 3 FR 1G - 6V/7Ah
Reflektor: Mobila Ø 160 mm s vestavěným tachometrem

Primární převod: ozubenými koly
Spojka: vícelamelová v olejové lázni
Náplň oleje: ¼ litru

Převodovka: 4-stupňová s koly ve stálém záběru
Náplň oleje: ½ litru
Řazení: nožní, na levé straně, s pomocnou ruční pákou
Sekundární převod: řetězem 1/2" x 5/18"

Rám: jednoduchý trubkový, dole uzavřený plechy pro motor
Přední vidlice: teleskopická se spirálovými pružinami
Brzdy: čelisťové bubnové, Ø bubnu 190 mm
Kola: drátová, 19" palcová
Ráfky: 2,5 x 19"

Pneu přední: 3,00 - 19 (alternativně dle továrny 3,25 - 19)
Huštění přední pneu: 1,25 atm

Pneu zadní: 3,00 - 19 (alternativně dle továrny 3,25 - 19)
Huštění zadní pneu sólo: 1,4 atm
Huštění zadní pneu se spolujezdcem: 1,7 atm

Parametry:
Rozvor: 1.345 mm
Délka: 2.090 mm
Šířka: 730 mm
Výška: 970 mm
Světlost: 120 mm

Váha vlastní: 130 kg

Objem nádrže: 10 litrů, z toho cca 2 litry reserva
Spotřeba: 3,8 l / 100 km
Max. rychlost: 105 km/hod.
Bezprostředně po válce továrna vydala tento prospekt na nový model Ogarské "čtyřky", ale při pozorném prohlédnutí je možné si všimnout, že v prospektu vyobrazený motocykl byl prototyp se značnými odlišnostmi proti provedení, v němž se následně dostal do sériové výroby.
Lišil se jak motor, tak i nářaďová skříňka, výlisky obou blatníků a gumové sedlo.
Motory pro poválečný Ogar-4 se vyráběly ve Zbrojovce Brno.
Vyobrazení je z publikace Zdeňka Pochopa "30 let MOTORISMU ve Zbrojovce - Závody Jana Švermy, n.p. Brno...
...a takhle vypadal motor nového Ogaru 4, který už kontrolní šroub oleje ve víku primárního převodu neměl.
Detailní fotografie je z tehdy právě zakoupeného motocyklu Juc. Pauknera z Milevska.
Uživatelská příručka pro poválečný typ Ogar 4, tady už vyráběný v režii národního podniku Zbrojovka Brno.
Poválečný Ogar 4 už měl uspořádání pedálů v duchu evropských strojů - to znamená nožní brzdu vpravo a páku nožního řazení vlevo.
Poválečné Ogary 4 byly osazovány tímto karburátorem Jikov 2924 V, což byl v podstatě karburátor shodný s Jawou pérákem, ale opatřený velkou plovákovou komorou s horním přívodem paliva a rovným filtrem s otočnou přívěrou.
Některé série těchto karburátorů měly povrchovou úpravu matným poniklováním.

V uživatelské příručce byl uveden alternativně i možný karburátor AMAL, ale protože se jednalo o zbytky předválečných zásob, bylo Amalem vybaveno jen několik málo strojů ze začátku výroby.
Demontáž předního kola (dle příručky):
Povolit stahovací matku a osy na spodku levého kluzáku klíčem č. 14.
Otáčením doprava (trnem) vytočit a následně vytáhnout osu.
Pozor, osa má levý závit!
Povolením šroubku c (klíč č. 10) uvolnit spodní konec ohebného hřídele tachometru a vytáhnout jej z náhonové skříňky.
Na pravé straně vidlice vyjmout čípek s objímkou lanka d a odpojit tak přední brzdu.
Teprve potom vyndat z vidlice přední kolo směrem dopředu.
Ogar_1947_zadni_kolo Demontáž zadního kola (dle příručky):
Povolit šroubky vzpěr a zadního blatníku a zadní blatník odklopit.
Otáčením doprava (trnem) vytočit a následně vytáhnout zadní osu.
Pozor, osa má levý závit!
Vysunout rozpěrku c, kolo vyvléknout z unášecích ozubů a směrem dozadu vyndat.

Zásadně nepovolovat matici na pravé straně, ta drží v rámu zadní brzdu!
Napínání řetězu (dle příručky:
Mírně uvolníme stahovací matku d na pravé straně osy zadního kola (klíč 30) a současně mírně uvolníme (trnem) osu zadního kola na druhé (levé) straně.
Následně posunujeme zadní kolo pomocí stejnoměrného utahování napínacích šroubů (š) po obou stranách, až je řetěz správně napjat (průhyb uprostřed cca 2 cm). Dbáme, aby kolo běželo v rámu rovně!
Pak pevně utáhneme jak stahovací matku d na pravé straně osy zadního kola, tak i osu zadního kola na druhé (levé) straně.
Na schematu zapojení elektriky (z instrukční knížky) byly uvedeny i síly (tloušťky žil) jednotlivých kabelů.
Nepříliš šťastné bylo u poválečného Ogaru 4 umístění nožní řadicí páky.
Sice byla už vlevo, ale její hřídel byl příliš vpředu a zcela v horní části motorového bloku, takže jezdec musel při řazení zvedat nohu nepřirozeně vysoko a daleko dopředu. Někteří si proto páku takto upravovali vyhnutím do strany a dolů, ale ani to nebylo ideální a už vůbec ne estetické řešení.
Jedním z mála šťastných, kterým se podařilo získat nový poválečný Ogar-4 už s předními teleskopy, byl Juc. Paukner z Milevska. Jak později vyprávěl, povedlo se to jen proto, že tehdy měl nejen dost peněz, ale i dost konexí. Stát se majitelem zbrusu nového motocyklu v letech řízeného hospodářství těsně po druhé světové válce zkrátka nebylo nijak jednoduché...
Ogar-4 Juc. Pauknera z Milevska - tandemové sedlo, kožené brašny po stranách nosiče a zpětné zrcátko byly příplatkové příslušenství. Stroj z roku 1948 už měl kapkové zadní světlo (ČZ) a odlišný, ergonomičtěji umístěný, pedál zadní brzdy "á la Jawa pérák".
"Naplacato" otočené koncovky výfuků byly dobovou módní frajeřinou a ve skutečnosti provozu stroje příliš nepřispívaly, protože se v tlumičích shromažďovaly zbytky nespáleného oleje, který v této poloze nemohl z tlumičů volně vykapávat.
Ogar 4 model 1947, dodatečně vybavený koženými brašnami, tandemovým sedlem "Veps" a sklápěcím nosičem na kufr.

Většina poválečných Ogarů byla vyexpedována s pneumatikami firmy Kudrnáč o rozměru 3,25 - 19, což ilustruje nejen tento, ale i předcházející snímky stroje Juc.Pauknera.
Houkačka na téměř všech dobových snímcích i na vyobrazení v instrukční knížce byla chromovaná a se štítkem ČZ.
Poválečný Ogar 4 v nerestaurovaném dochovaném stavu, který je exponátem Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích (foto Hošťálek).
Velmi pěkně a citlivě restaurovaný poválečný Ogar-4, fotografovaný v osmdesátých letech v jihočeské Kaplici.
I tento stroj je osazen zmíněnými pneumatikami Kudrnáč.
"Na Ogaru zemí českou 2016"
Na snímku je Ogar 4 z roku 1947 ve velmi původním dochovaném stavu. Přední blatník je dodatečně opatřen postranními tabulkami pro čísla z boku, což byla nařízená úprava z roku 1961, kdy došlo k zákazu číslové tabulky na hřbetě blatníku. Koncovky výfuku by měly ale být obrácené o 180°, delším koncem rybiny nahoru.
(foto Hošťálek)
"Na Ogaru zemí českou 2016" - zastávka v Telči na náměstí.
V popředí Ogar 4 z roku 1947, dodatečně osazený koženými brašnami.
(foto Hošťálek)

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text