FORD nákladní typy CMP ("Kanada")

Původní článek pro Truck Magazin (červen 2006) od Petra Hošťálka.

Nákladní automobily se zvýšenou průchodností v terénu, stavěné kanadskou pobočkou firmy Ford za druhé světové války pro armádní použití v armádách Britského Commonwealthu.

Výrobce:
Ford Motor Company of Canada,
Limited, Windsor-Ontario
(kanadská pobočka Fordových závodů)

Kooperace ve prospěch války
Podobně jako tomu bylo v Německu u firem BMW a Zündapp, které, ačkoliv se jednalo o firmy nesmiřitelně konkurenční, během války vyvinuly a produkovaly společný typ armádního motocyklu, také tyto automobily se souběžně vyráběly v závodech Ford i v konkurenční továrně Chevrolet.

Vozy obou výrobců, označované jako "Canadian Military Pattern Vehicles", v překladu "vojenská vozidla kanadského vzoru" (u nás známé jako "Kanada") byly v zásadě stejné, ale každý z nich používal vlastní motor - u Forda to byl vidlicový osmiválec, u Chevroletu řadový šestiválec.

Maintenance manual Ford
byl návod na údržbu vojenských vozidel Ford CMP kanadského provedení.
Byla to důkladná příručka zejména pro polní dílny, v níž byly názorně vyobrazeny všechny celky a skupiny vozu a podrobný popis způsobů, jak je opravit.

Konstrukčně se jednalo o klasickou koncepci, kde základem vozidla byl nýtovaný žebřinový rám, složený ze dvou hlavních podélníků a několika příček. Pevné nápravy byly zavěšené na podélných listových perech a motor s převodovkou byl v přední části vozidla. Hnací agregát byl krátkým kloubovým hřídelem spojen s rozváděcí skříní, umístěnou v rámu, od které šly kloubové hřídele k přední a zadní nápravě.

Motor
byl u všech kanadských verzí vozů Ford CMP stejný.
Byl to osvědčený benzínový osmiválec do V, který při kompresním poměru 6,3 : 1 dával výkon 95 HP (69,87 kW), odvozený od Fordova nejúspěšnějšího motoru, který se vyráběl od roku 1933 původně do osobních automobilů. Obsah byl 239 kubických palců, což odpovídá necelým čtyřem litrům.
Oba bloky válců včetně klikové skříně tvořil jediný litinový odlitek, uzavřený svrchu dvěma plochými hlavami a zespodu vanou, v níž byla olejová náplň motoru. Každý blok válců měl samostatnou vodní pumpu, zatímco spádový karburátor byl pro obě řady válců společný.
Pro větší spolehlivost v armádním použití měl zdvojený klínový řemen, speciální palivový čistič a palivový systém se dvěma přepínatelnými benzínovými nádržemi.

Oběžné mazání motoru
bylo klasického uspořádání: z olejové vany nasávalo zubové čerpadlo olej, který tlačilo svislým kanálem vzhůru k vodorovnému kanálu, z nějž byla mazána trojice ložisek vačky, po průchodu těmito ložisky i hlavní ložiska kliky. Z nich potom v klice vrtanými kanálky i kluzná ložiska ojnic. Po průchodu ojničními ložisky olej skapával zpět do vany motoru.
Přes omezovací trysku šel olej do vedlejší větve potrubí k obtokovému čističi oleje s výměnnou filtrační vložkou, který byl umístěn nad motorem.

Technické údaje Ford F-15 (Ford F-15A) :

Motor
Typ: vidlicový osmiválec Ford
Počet válců: 8
Úhel válců: 90°
Uspořádání: oba bloky odlité jako jediný celek s klikovou skříní
Vrtání: Ø 3+3/16" ( mm)
Zdvih: 3¾" ( mm)
Obsah: 239 cubic inches ( ccm)
Výkon: 95 HP při 3.600 ot./min.
Výkon HP (SAE): 32,8
Maximální kroutící moment: 15 kgm při 2 600 ot./min.
Kompresní poměr: 1 : 6,5
Ventilový rozvod: spodové ventily SV (úhel sedla 45°)
Vůle sacích ventilů: .010"-.012" (0,25 - 0,30 mm)
Vůle výfukových ventilů: .014" - .016" (0,35 - 0,40 mm)
Klikový hřídel: z jednoho kusu, kovaný
Počet ložisek klikového hřídele: 3, kluzná Ø 54,3 mm s výstelkou z kompozice
Vačkový hřídel: jeden, společný pro obě řady válců
Pohon vačkového hřídele: párem čelních kol se šikmým ozubením
Písty: z tvrzené hliníkové slitiny, s anodizovaným povrchem
Počet kroužků: 2 těsnící, 2 stírací
hlavy válců: litinové, snímací
Chlazení: vodní, nucené dvěma pumpami, s ventilátorem za chladičem
Obsah vody v chladiči: 20½ qts
Ventilátor: Ø 18,5" (Ø 470 mm), 6-lopatkový
Mazání: tlakové oběžné s obtokovým filtrem
Olejové čerpadlo: zubové
Náplň v olejové vaně motoru: 8 pts (6,5 l)

Elektrický systém: 6V
Zapalování: bateriové s rozdělovačem a zapalovací cívkou
Regulace předstihu: automatická (odstředivá)
Základní předstih: 4° před HÚ
Pořad zapalování: 1 - 5 - 4 - 8 - 6 - 3 - 7 - 2
Svíčky: Ø 14/225
Baterie: 6V/100 Ah - uzemněn + pól!
Dynamo: 6V / 130 W
Spouštěč: 6V – 1,8 k typ 1055

Karburátor: jeden, spádový dvojitý s akcelerační pumpou
Doprava paliva: membránovým mechanicky poháněným čerpadlem

Spojka
Provedení: jednolamelová, suchá s odstředivým přítlakem
Průměr lamely: Ø 11" (Ø 274 mm)
Vůle spojkového pedálu: 1½" (38 mm)

Převodovka
Provedení: 4 stupňová s 2 stupňovou přídavnou převodovkou, mechanicky řazená
Počet stupňů: (4 + zpátečka) x 2
Převodové poměry: 1.stupeň – 1 : 6,65
2.stupeň – 1 : 3,11
3.stupeň – 1 : 1,71
4.stupeň – 1 : 0,5
zpátečka – 1 : 5,00
Náplň oleje v převodovce: 4 litry

Počet stupňů redukce: 2
Převodové poměry: silnice – 1 : 1,156
terén – 1 : 1,245
Náplň oleje v redukční převodovce: 4 litry

Rozvodovky náprav
Provedení: kuželová hruška s talířem, soukolí Gleason
Převodový poměr zadní nápravy typu F-15: 6,666 : 1
Převodový poměr obou náprav typu F-15A: 6,5 : 1
Převodový poměr obou náprav všech ostatních typů: 7,16 : 1
Diferenciály: kuželové
Náplň oleje v rozvodovce přední nápravy: 6,6 litru
Náplň oleje v rozvodovce zadní nápravy: 3,7 litru

Podvozek
Rám: nýtovaný obdélníkový, se sedmi příčkami
Přední náprava typu F-15: pevná, bez pohonu
Přední náprava typu F-15A: pevná, poháněná
Zadní náprava všech typů: pevná, hnací
Pérování vpředu: podélnými listovými péry s pákovými hydraulickými tlumiči
Pérování vzadu: podélnými listovými péry s pomocnými svazky a pákovými hydraulickými tlumiči
Řízení: hypoidním šnekem a vícenásobnou odvalovací kladkou
Brzda provozní: nožní, jednookruhová kapalinová, s podtlakovým posilovačem
Brzda zajišťovací typů F-15 a F-15A: ruční, bubnová na zadní kola
Brzda zajišťovací typů F-30 a F-60: ruční, převodová pásová, na kardan
Brzda zajišťovací typu -60H: hydraulická na přední kola
Průměr předních brzd. bubnů F-15, F-15A, F-30: Ø 14" (Ø 355,6 mm)
Průměr předních brzd. bubnů ostatních typů: Ø 15" (381 mm)
Průměr zadních brzd. bubnů všech typů: Ø 15" (381 mm)
Tloušťka obložení vpředu: .258" (6,5 mm)
Tloušťka obložení vzadu: .312" (7,9 mm)
Šířka obložení vpředu: 2,0" (51 mm)
Šířka obložení vzadu: 3,5" (89 mm)

Kola typů F-15, F-15A, F-30, F-60H: 16“ disková ocelová
Kola typů F-60 a F-GT: 20" disková ocelová

Ráfky typů F-15, F-15A, F-30, F-60H: 6,00 x 16“ Split dělené sešroubované
Ráfky typů F-60 a F-GT: 6,00 x 20“ Split dělené sešroubované

Pneumatiky typů F-15 a F-15A: 9,00 - 16 nízkotlaké, terénního profilu
Pneumatiky typů F-30 a F-60H: 10,50 – 16 nízkotlaké, terénního profilu
Pneumatiky typů F-60 a F-GT: 10,50 - 20 nízkotlaké, terénního profilu


Benzínová nádrž všech typů: dvě po 12¼ gallons (á 54,5 litru), zavěšené na bocích rámu
Benzínová nádrž typu F-GT: dvě po 21 gallons (á 95,5 litru), zavěšené na bocích rámu

Automobil, kterému se v běžné řeči říkalo „Ford Canada“, byl vyráběn v několika verzích. Typy F-15 a F-15A byly jeden a půl tunové, přičemž F-15 byl jediný, který měl pohon pouze zadní nápravy.
Podle požadavku odběratele měly vozy buď levé nebo pravé řízení, většinou to záviselo na tom, zda byl automobil určen pro kanadské, americké, či jiné jednotky.

Dalším charakteristickým prvkem těchto vozů byly dělené disky, sešroubované ze dvou polovin, zadní náprava měla zásadně jen jednoduchou montáž. Pneu terénní, balonové, u malé řady jedenapůltunek to byl rozměr 10,50 – 16, u velké řady třítunek 10,50 – 20.
Brzdy všech typů byly kapalinové, u velké řady F-60 doplněné podtlakovým posilovačem.

„Kanady“ existovaly ve velké škále verzí:
Malý typ F-15 a F-15A se dělal jako valník, osobní skříňový, dílenský, nosič zbraní, lehký tahač a skříňový nákladní.

Systém homokinetického kloubu, kde sílu přenášejí ocelové koule pohybující se v drážkách kulového jádra vynalezl Alfredem Rzeppa (českého původu) v roce 1926.
Jeho výhodou jsou malé rozměry, ale především velký úhel, který mohou svírat hnací a hnaný hřídel (až 52°). Před válkou se používal jen výjimečně, ale válečná výroba v obrovských sériích pro vojenská vozidla s náhonem na všechna kola jeho výrobu značně zlevnila a umožnila tak rozšíření pohonu předních kol.

Motor byl sešroubován s převodovkou do jednoho celku a byl velmi kompaktní. Byl posazen poměrně hodně vysoko nad rám a zasahoval krátkým tunelem do kabiny řidiče. Ta seděla téměř nad předními koly a měla velice charakteristické hranaté tvary a velmi krátkou kapotu.
Na snímcích je starší provedení valníku, které později dostalo novou kabinu s negativně skloněným čelním oknem.

Na nepříliš kvalitní barevné fotografii, pocházející z oslav vylodění spojenců v Normandii (D-Day 1989) je Ford Canada F - GT jako krátký dělostřelecký tahač staršího provedení. Fotografováno v Arromanche.

Standartní typ F-60L mohl mít následující nástavby:
Vyprošťovací, valníkovou, pojízdnou dílnu, protitankový šestihlavňový kanon, sanitní a skříňovou.
Typ F-60S s kratším rozvorem byl buď valník, nebo sklápěčka.
Typ F-60T se vyráběl pouze jako tahač a nejkratší podvozek měl nezaměnitelný „hrbatý“ F-GT, což znamenalo Ford Gun Tractor, speciální tahač kanónů.
I tady měly vozy dle požadavku odběratele buď levé nebo pravé řízení podle toho, zda byly určeny pro kanadské, americké, či jiné jednotky.

Černobílá fotografie extrémně krátkého dělostřeleckého tahače F – GT s kabinou novějšího provedení je z armádního manuálu vydaného v roce 1943. Za povšimnutí stojí pouze jeden, na levé straně montovaný, reflektor se zatemňovací clonou. Do války to muselo stačit...

Všechny uvedené modely byly dvounápravové, jedinou výjimkou byl typ F-60 H. Ten byl šestikolový, přičemž poháněná byla pouze přední a první zadní náprava. Poslední náprava byla pouze vlečená, takže schématické označení vozu bylo 6x4. Na tyto podvozky se montovaly pouze dva typy nástaveb a sice vyprošťovací a dílenská.

Protože poháněcí jednotkou byl, jak už bylo řečeno „nejzdařilejší“ Fordův osmiválec, jednalo se o mimořádně spolehlivé vozy, z nichž spousta jich dosluhovala ještě dlouhá léta po skončení druhé světové války. Jejich jedinou nevýhodou byla značná spotřeba benzínu. Zajímavostí byla elektrická instalace o napětí pouze 6 Volt, která byla u předválečných vozidel Ford obvyklá.

************************************************************************************

Ford Canada ve spojenecké koloně koncem druhé světové války.

Protože se spojeneckým armádám nevyplatilo po skončení války vozit materiál zpět za moře, byl po válce levně rozprodáván v Evropě v rámci akce UNRRA (pomoc válkou postiženým zemím). Takže Fordy Canada nejen, že používali nejrůznější soukromí dopravci, ale sloužily i v naší nově se formující československé armádě až do té doby, než byly ve své tonáži (3 tuny) definitivně nahrazeny tříosými naftovými vozy Praga V3S.

V roce 1977 byl natáčen film "Tichý Američan v Praze", týkající se údajného válečného "Zbraslavského pokladu".
Tato fotografie je z přípravy před natáčením ve Filmových atelierech v Praze - Hostivaři, kde se připravovala kolona amerických vojenských vozidel, zapůjčených od soukromých sběratelů. Uprostřed je vidět dva třítunové nákladní vozy Ford Canada typu F 60L a za nimi prakticky stejný nákladní vůz Chevrolet Canada C 60 L.

Ford Canada F 60 L v ateliérech v Hostivaři, kdy se před natáčením upravovaly popisy na nárazníkách a karoserii.

Úvodní scéna, kde hrála kolona vozidel americké armády, se natáčela v lese nedaleko Jílového u Prahy. Odtud je tento záběr nákladního valníku Rord Canada F 60 L s plachtou.
Umístění reflektorů u vozů Ford (i Chevrolet) Canada neodpovídalo československým předpisům. Původní reflektory byly jednak moc vysoko, jednak konstrukční uspořádání jejich tlumených světel bylo jinak řešeno, takže tlumená světla oslňovala. U všech vozů tohoto typu, které se na naše silnice dostaly, musely být tudíž namontovány standardní evropské reflektory na nárazník a původní světla, umístěná podstatně výš, musela být zaslepena.

Tentýž vůz, fotografovaný zezadu.
Závěs pro přívěs už je evropského (německého) provedení, nikoliv původní, americký.

Druhý Ford Canada F 60 L, použitý při natáčení, už měl nepůvodní, předělanou korbu.
To samozřejmě nijak nevadilo, režie filmu to pokládala za nepodstatný detail. Ostatně celá scéna běžela pouze na samém začátku filmu, pod titulky, takže ji většina diváků ani pořádně nesledovala.
Také tento vůz měl reflektory už přemístěné na nárazník a původní otvory zaslepené. Navíc na mřížce masky chladiče chyběl originální plechový znak Ford.

Tentýž vůz s nepůvodní dřevěnou korbou v pohledu zezadu...

Třítunový Ford Canada v nálezovém stavu. Fotografie pořízena začátkem osmdesátých let v Písku.

Petr Hošťálek, autor těcho stránek, vyrobil pro prvního synka své sestry kolem roku 1973 "nezničitelnou" hračku inspirovanou vozem Ford Canada.
Zhruba 40 cm dlouhý model byl celý posvařován z ocelového plechu síly 1,5 mm. Masivní soustružená kolečka byla na ocelových osičkách Ø 8 mm, auto mělo elektrické osvětlení a cisterna se skutečně dala plnit i vypouštět, díky čemuž zvídavé a hravé dítko svou maminku párkrát uvedlo do stavu nepříčetnosti...