JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
U
T
W
V
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


Poslední aktualizace:
18.11.2018
A - AMO - F 15
17.11.2018
B - BMW 319/1 - Sport
B - BMW 327

MEGOLA - motocykly s hvězdicovým motorem.


Megola
Výrobce:
Deutsche Megola Werke G.m.b.H., München, Grünewaldstrasse 154
později pak
Megola Motoren A.G., München 9, Grünewaldstrasse 154
Motocyklová firma, působící v Německu sice jen pouhých pět let (1920 - 1925), ale navždy proslavená značně atypickým řešením pohonu svých strojů hvězdicovými motory, zapletenými přímo do hnacího kola.
Jméno Megola byla složenina počátečních slabik tří společníků: MEIXNERA, GOCKERELLA a LANDGRAFA.
Gockerell (často uváděný jako Cockerell) byl jeden z velmi významných německých konstruktérů, který zkonstruoval řadu úspěšných a hlavně rychlých dvoutaktních motocyklů s ležatými jednoválcovými vodou chlazenými motory obsahových tříd 110, 145 a 170 ccm.
Kromě toho se podílel na konstrukci mnoha jiných motocyklů, automobilů i stacionárních motorů. Byl úspěšný i jako jezdec, v roce 1924 vyhrál spolu s jezdci Hansem Letnarem a Karl Adamem německé mistrovství silničních motocyklů. Zemřel až dlouho po druhé světové válce, v roce 1965.
Landgraf, jeho druhý společník ve firmě Megola, byl schopný techik.
A konečně Meixner byl finančníkem, který, společně se švýcarskou bankou, vložil do jejich podniku většinu kapitálového zajištění.
Megola prototyp 1920 Prvním prototypem byl v roce 1919 upravený předchozí konstrukční Gockerellův pokus - motocykl PAX s tříválcovým hvězdicovým motorem v zadním kole.
Následný prototyp Megola z roku 1920 (na fotografii) měl hvězdicový motor rovněž v zadním kole, ale už pětiválcový.
V roce 1921 se rozběhla sériová výroba motocyklů s hvězdicovými pětiválci v předním kole a tato koncepce zůstala prakticky bez větších změn až do uzavření továrny v roce 1925.
Motocykly Megola byly nekonvenční nejen svými rotačními hvězdicovými motory, ale i tím, že jejich rámy byly konstruovány v podobě lisovaných ocelových samonosných karoserií.
Hvězdicové motory poháněly stroje Megola přímo, bez spojky a bez převodové skříně. Takže startování a rozjezd se prováděly roztlačením při zmačknutém dekompresoru a následným naskočením. Nebo šlápnutím do drátů hnacího kola, když stál stroj na stojánku a pak, po vytočení motoru do obrátek, vsedě zhoupnutím za stojánku. Guma si kvikla a pružný motor obvykle tento druh rozjezdu "natvrdo" zkousnul...
Megola model 1922, vyobrazení z katalogu exponátů německého Motocyklového musea na hradě Augustusburg. Megola - cestovní model 1922

Motocykl s pětiválcovým hvězdicovým motorem v předním kole a ocelovou lisovanou a nýtovanou (v podstatě samonosnou) karoserií. Přední vidlice byla provedena jako tlačená kývačka, jejíž krátká ramena byla odpérovaná prostřednictvím lisovaného oblouku listovým perem nad blatníkem předního kola.
Stroj byl vybaven pohodlnou sedačkou s opěradlem a kolenními kryty, plynule přecházejícími do podlážek, takže to bylo řešení trochu jako skútr. Po levé straně předního kola byla olejová nádrž, po pravé nádrž benzínová, karburátor byl v ose předního kola.
Zadní kolo bylo zavěšené na dvojici dlouhých poloeliptických per.
Technické údaje:

Motor: hvězdicový rotační čtyřtakt SV
Počet válců: 5
Vrtání: 52 mm
Zdvih: 60 mm
Obsah válců: 640 ccm
Výkon: 10 ks (7,4 kW) při 3.600 ot. /min.
Karburátor: Pallas
Zapalování: magnetové
Mazání: tlakové ztrátové, pístovou pumpou poháněnou od klikového hřídele

Převody: Stálý planetový převod v poměru 1 : 5

Podvozek: samonosná lisovaná karoserie
Přední vidlice: trubková s listovým perem
Pérování zadního kola: podélnými listovými péry
Kola: drátová s falcovými ráfky
Pneumatiky: 28 x 3"
Brzdy: dvě, vnější a vnitřní pásové, působící obě na společný brzdový buben zadního kola
Váha: 120 kg
Maximální rychlost: 85 km / hod.
z časopisu Motor revue 1939 V této kresbě se cestovní typ motocyklu Megola z roku 1922 objevil jako "historická zajímavost" v časopise Motor Revue v roce 1939.
Megola cestovní model 1923 Megola cestovní model 1923

Z vyobrazení v encyklopedii Erwina Tragatsche "Alle Motorräder 1894-1981" vyplývá, že se model 1923 lišil od modelu předchozího jen v pár nepodstatných maličkostech.
Megola Sport model 1924 Megola - sportovní model z roku 1924

Od cestovního modelu se Megola Sport lišila zvýšeným výkonem motoru o čtyři koně, nízkými, jinak tvarovanými řidítky a lisovaným rámem, který neměl chrániče kolen a podlážky, nýbrž jen klasické kulaté stupačky. Pohodlná sedačka s opěradlem byla nahrazena normálním motocyklovým sedlem se dvěma tažnými pružinami.
Navzdory těžkému agregátu vpletenému do předního kola měl stroj dobré sezení na silnici.
Megola Sport byla kupodivu úspěšná i v závodech. Jezdili s ní závodníci Toni Bauhofer a Josef Stelzer (později tovární jezdci BMW) a také Albin Tomassi, kteří s ní dosáhli řady vítězství jak v silničních závodech, tak i v soutěžích spolehlivosti. Bauhofer s ní dokonce vyhrál německé mistrovství na závodech ve Schleizu v roce 1924, kdy porazil tehdejší závodní stroje BMW a na berlínském okruhu Avus mu s ní naměřili rychlost dokonce 142 km za hodinu!
Megola Sport - detail motoru Na detailním pohledu na motor zprava je vidět vertikální karburátor Pallas s centrální plovákovou komorou, zavěšený pod osou kola. Nad ním je malá obdélníková nádrž, z níž palivo teklo ke karburátoru samospádem.

Technické údaje, v nichž se model Sport lišil od modelu cestovního:

Výkon motoru: 14 ks (10,3 kW) při 4.500 ot./min.
Váha stroje: 110 kg
Maximální rychlost: 115 - 120 km/hod.

Celkem bylo za dobu trvání firmy vyrobeno cca 2.000 strojů, z nichž těch pár, které se dodnes dochovaly, patří k největším raritám motocyklového světa.

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text