JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
T
U
V
W
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


ČZ 125 t - Rikša


Osobní a nákladní užitkové tříkolky na bázi motocyklu ČZ 125 t

Výrobce:
Česká Zbrojovka Strakonice, národní podnik
Tyto užitkové tříkolky byly ve strakonické produkci pouze nepříliš podstatnou epizodou.
Idea vznikla v roce 1948, začátkem roku 1949 byla vývojově ukončena a první vyrobené stroje byly redakci časopisu Motocykl představeny koncem března roku 1949.
Zpráva o nových rikšách byla uveřejněna v dubnovém čísle pod titulkem:

NOVINKY ZE STRAKONIC
Tento měsíc přinášíme obrázky, které ukazují, jak šli problému na kloub strakoničtí. Poněvadž měli k disposici motor 125 ccm, šli na to pochopitelně trochu jinak. Aby nebyl motor příliš zatížen, je konstrukce co nejlehčí, přitom však velmi robustní. Váha celé tříkolky s nářadím a palivem je neuvěřitelně nízká - pouze 110 kg, ačkoliv její užitečné zatížení je 240 kg. Přitom je o pohodlí cestujících velmi dobře postaráno bohatě polštářovaným sedadlem, které je měkce odpérováno dvěma teleskopy, umístěnými mezi opěradlem a podvozkem. Na zadní nápravě je bezhlučný satelitový diferenciál, z něhož jsou vedeny poloosy ke kolům Mantam (16" - 4"). Na rozdíl od tříkolky Jawa má tento typ speciální svářený trubkový rám, takže možnost přeměny ve stroj sólo odpadá. Přední vidlice, kolo, motor a rychlostní skříň jsou totožny s typem ČZ 125 t, celkový převod je ovšem nižší: I. 20,71, II. 10,92, III. 7,03. Náhon na zadní kolo je řetězem 1/2" x 5,2, který běží v plechovém krytu.
S výjimkou tohoto krytu je prostor pro nohy rovný, takže zbývá dosti místa nejen pro nohy cestujících, nýbrž případně i pro menší zavazadlo. Na zvláštní přání se montuje nosič zavazadel. Velmi vítaným prvkem je ruční aretační páka brzdy, takže je možno tříkolku nechat stát na svahu bez obav a bez podložení kol. Podle údajů továrny je spotřeba plně zatížené rikši (3 osoby( 3 litry směsi na 100 km při rychlosti 35 km/hod. Osobní tříkolka je označena jako typ ČZ 125 t - 03.
Druhým tříkolovým typem ČZ je nákladní tříkolka ČZ 125 t - N 3, jejíž podvozek se velice podobá osobnímu. Vlastní váha s palivem i nářadím je 125 kg, stroj uveze v bedně náklad 150 kg. Vnitřní rozměry nákladní bedny jsou: šíře 650 mm, délka 950 mm, výška 500 mm uprostřed, 450 mm na kraji. Na bedně je možno umístit reservní kolo Bantam. Tak jako u osobního typu je řetěz zapouzdřen a pohání diferenciál se silně dimensovanými čelnými koly s korigovaným ozubením, který je zapouzdřen vodotěsně v ocelovém krytu. Maže se vaselinou. U obou typů jsou dva výfuky s jedním vývodem, umístěným vzadu. Nákladní tříkolka ČZ by mohla vyplnit velikou mezeru v našem hospodářství, neboť se velice dobře hodí pro rychlé dodávky menších obchodů a živností, pro poštovní službu, pekaře atd. V porovnání s ostatními vozidly má sice tu nevýhodu, že jezdec není kryt proti počasí, zato však je tříkolka úspornější než automobil v provozu i v údržbě a jejího výkonu by bylo pro menší náklady dobře využito. - tolik časopis Motocykl
V tomto provedení měla nákladní rikša označení ČZ 125t - N3. Základem osobní i nákladní tříkolky byla přední část motocyklu, ale rám byl od sedla dozadu dotvořen přivařenou trubkovou konstrukcí, nesoucí pevnou zadní osu s bantamovými kolečky rozměru 4 x 16". Osa byla uprostřed opatřena zapouzdřeným a dokonale utěsněným diferenciálem, složeným z čelních ozubených koleček a byla od motoru hnaná přes předlohu dvojicí řetězů. Protože se jednalo o tříkolku, dostal stroj název Rikša.
Určení bylo jasné – buď pro dopravu dalších dvou osob, sedících vedle sebe na jednoduché trubkové sedačce s opěradlem, nebo pro dopravu menších nákladů. Pro tento účel továrna nabízela uzavřenou plechovou skříň s oblým odklápěcím víkem, dřevěnou bednu se zaobleným, do strany odklápěcím, víkem, nebo otevřený dřevěný valníček. Eventuelně si mohl zručnější zákazník vyrobit nástavbu sám.
Protože zadní náprava nebyla odpérovaná, byla nástavba (ať už osobní, nebo skříňová) ke konstrukci zadní části rámu připevněná výkyvně (prostřednictvím dvojice silentbloků) a vzadu podepřená dvojicí dlouhých teleskopů, chráněných proti vnikání vody a nečistot stejnými gumovými prachovkami, jako měly teleskopy přední vidlice.
Motor ČZ 125 t dával pouhé čtyři koně a tak byla rikša zpřevodovaná hodně do pomala. To nejen kvůli dostatečné síle, ale i kvůli nevalným jízdním vlastnostem. Při vjetí některého z malých zadních koleček do díry v silnici se kvůli neodpérované zadní nápravě stroj výrazně naklonil a jevil tendenci se převrátit. A nebylo problém ho zvrhnout ani na rovném a ideálním povrchu, stačilo jen ostřeji zatočit. Příčnou stabilitu měla rikša prachbídnou…
Přesto tehdy redaktor Adolf Tůma napsal, že svezení i jízda v rikše jsou příjemné, zvláště, pokud má sedadlo „popruhové“ potahy.
Kupodivu se našel i odvážlivec, který s rikšou ČZ vyrazil na soutěž!
V roce 1951 startoval na II. ročníku soutěže skútrů a vozítek Jan Ludvík z Chomutova - viz přiložený obrázek z časopisu Motocykl, číslo 48, ze dne 9. června 1951.
Holandský reklamní leták na ČZ 125t - Rikša. Zcela přesný počet vyrobených kusů není znám, ani kolik jich bylo prodáno u nás.
Ví se, že v roce 1949 bylo vyrobeno 34 vzorkových exemplářů, určených pro prodejce v cizích zemích a v roce 1950 byla exportována série více než 80 kusů do Holandska.

Podstatně víc se tříkolových rikš začalo dělat až o rok později, to už s novým motorem ČZ 150 c.
Na rikšu ČZ, novinku strakonické produkce, představenou v časopisu Motocykl ročníku 1949 zareagoval i známý motoristický kreslíř profesor Jaroslav Divíšek karikaturami "Rikša ve třech obměnách - zemědělské - cestovatelské a vojenské".

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text