Technické údaje Jawa 250 (pérák):
Motor:
Jednoválcový dvoutakt v bloku se čtyřstupňovou převodovkou
Vrtání: Ø 65 mm
Zdvih: 75 mm
Obsah: 248,5 ccm
Kompresní poměr: 1 : 6
Maximální výkon: 9 ks při 4.250 ot./min.
Maximální kroutící moment: 1,7 kgm při 2.750 ot./min.
Mazání: směsí benzínu s olejem v poměru 1 : 25
Karburátor: Jikov 2924 s otočnou růžicí přívěry filtru vzduchu
Hlavní tryska: 100
Zapalování: 6 V, dynamobateriové Jawa s přerušovačem a cívkou (později PAL)
Dynamo: 6V / 45W na pravém konci klikového hřídele
Baterie: 6V / 14 Ah, ukostřen minus pól
Předstih: 4,8 - 5 mm před horní úvratí
Svíčka: PAL 14 / 175
Spojka: 5-lamelová, v olejové lázni, se samočinným vypínáním při řazení
Primární převod: řetězem v olejové lázni
Převodový poměr: 22 : 45 (počty zubů)
Převodovka: čtyřrychlostní, s nožním řazením
1. rychlost - 1 : 3,166
2. rychlost - 1 : 1,768
3. rychlost - 1 : 1,266
4. rychlost - 1 : 1
Primární převod: 1 : 2,045 (pouzdrovým řetězem 3/8“ x 3/8“)
Sekundární převod: válečkovým řetězem ½“ x 5/6“ – 110 článků
Převodový poměr: 17 : 44 (počet zubů) t.j. 1 : 2,59

Kola: 19“ drátová (36 drátů v kole)

Ráfek přední: 2,25 x 19
Pneu přední: 3,00 – 19
Tlak vzduchu vpředu: 1,2 – 1,3 atm
Rozměr drátů pravých: Ø 3,1 x 176 mm
Rozměr drátů levých: Ø 3,1 x 220 mm

Ráfek zadní: 2,50 x 19
Pneu zadní: 3,25 – 19
Tlak vzduchu vzadu: 2,00 atm
Rozměr drátů pravých i levých: Ø 3,1 x 220 mm

Objem nádrže: 13 l (z toho asi 1 l rezerva)

Brzdy: mechanické čelisťové,
Ovládání: přední páčkou a bowdenem, zadní nožním pedálem a táhlem
Průměr brzdových bubnů starších sérií: Ø 150 mm
Průměr brzdových bubnů novějších sérií: Ø 160 mm
Šířka obložení: 25 mm, nýtované

Parametry:
Největší délka: 2.010 mm
Šířka (přes řidítka): 700 mm
Výška: 954 mm
Rozvor: 1.297 mm
Světlost: 140 mm
Výška sedla nad zemí: 702 mm

Úhel sklonu přední vidlice: 62°
Stopa (závlek kola): 70 mm

Vlastní váha (bez paliva): 115 kg
Dovolené zatížení: 160 kg
Celková přípustná váha: 275 kg
Max. zatížení přední osy: 85 kg
Max. zatížení zadní osy: 190 kg

Spotřeba: 3,2 l / 100 km (při průměrné rychlosti 60 km)
Max. rychlost: 100 km/hod. (na rovné dobré silnici)

více o historii Jawa 250 pérák najdete zde:

Galerie fotografií:

Dobová fotografie s jezdcem na péráku, použitá na obálce populární knížky "MOTOCYKL škola motorismu" od V. Čermáka, J. Jozífa a V. Pokorného.
Úchvatné je tehdejší oblečení motocyklisty: košile s kravatou a sako, kalhoty s nažehlenými puky a záložkami nohavic, a na hlavě baret, kterému se (kvůli anténce) říkalo "rádiovka"...

1948
Naše motocykly na Pařížském autosalonu 1948 - v popředí na chromovaném stojanu ČZ 125t, vpravo Jawa 250, vlevo vzadu ve světle šedé barvě Ogar 350 a vpravo na stojanu Manet 90.

Text:
Středem pozornosti byly i naše motocykly, zvláště v "šestidenní" tak úspěšná JAWA. U motocyklů ČZ a MANET byla všeobecně oceňována solidnost provedení a dokonalý finish, neobvyklý u strojů tak malých obsahů. Vystavované výrobky dobře representovaly výsledky dvouletého plánování našeho národního průmyslu a dělaly čest technické vyspělosti našich konstruktérů i dovednosti našich dělníků.

1949
Ukázka výstřižku z časopisu Práce a vynálezy 1949 referujícího o československé průmyslové výstavě v Rockefellerově museu vědy a průmyslu v New-Yorku, kde byl vystaven i "pérák"...

1952
Z časopisu Motocykl č.61- ročník 1952 je tato fotografie s textem "I zemědělci si mohou koupit motocykl".

Pan Plos z Českých Budějovic byl na svého péráka hrdý ještě i v šedesátých letech. To už byla přední číslová tabulka na hřbetě blatníku novými předpisy zakázaná (ostrá hrana), tak si ji přidělal na blatník z boku a nechal si nachromovat přední teleskopy i víka zadních schránek na nářadí a baterii.

Se svou "dvěpade" Jarda Stehlík z Horažďovic. Tandemové sedlo bez držadla a protože defekty pneu na cestách byly časté, okolo něj navléknutá rezervní duše.

Dvěstěpadesátka pérák z roku 1952, ale na fotografii už ze šedesátých let, kdy vyšel předpis, podle kterého se přední číslová tabulka musela jako "ostrá hrana" přemístit ze hřbetu blatníku na jeho strany.

Dobový záběr dvěstěpadesátky péráka, patřícího dědečkovi Miloně Dvořáka. Stroj na fotce z rodinného alba byl Miloňovým odmalička snem a přivedl jej k veteránům.

"Pérák" ve školním provedení
byl pokračovatelem tradice firmy Jawa, která výcvikové motocykly s dvojím řízením pro žáka a instruktora stavěla už v letech před druhou světovou válkou:

V této úpravě, s dvojími řidítky pro autoškolu, se pérák objevil ve Světě Motorů (duben 1954)...

... a ještě jednou školní provedení z roku 1951, tentokrát před garážemi Pošty, k výcviku poštovních doručovatelů.

Foto: Archiv poštovního muzea, Praha

Tuto fotografii použilo nakladatelství Naše Vojsko pro titulní stránku knížky Adolfa Tůmy "Učebnice řidiče motocyklisty", která vyšla v poválečných letech v několika rychle rozprodaných vydáních.

Jawa 250 "Pérák" se sidecarem
V poválečných letech přetrvával pohled na motocykl stále ještě jako na dopravní prostředek, který měl sloužit k přepravě celé rodiny. Tandemové sedlo na nosiči (či zadním blatníku) bylo samozřejmostí, ale častá byla i montáž postranního vozíku - sidecaru, a to i u relativně slabých strojů třídy 250 ccm. Takže pérák se sidecarem byl v padesátých a šedesátých letech k vidění dost často.

Pérák 250 ccm s lehkým pravostranným sidecarem Tlustoš.
Adolf Tlustoš byl už od předválečných let známým výrobcem velmi kvalitních sidecarů k prakticky jakýmkoliv typům i obsahům strojů. Své sidecary prodával (než musel kvůli režimu svou soukromou firmu zavřít) pod značkou TAP (Tlustoš Adolf Praha).