JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
T
U
V
W
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


AERO 30 - čtyřsedadlový otevřený


Technické údaje:

Motor: řadový dvoutaktní dvouválec

Vrtání: Ø 85 mm
Zdvih: 88 mm
Obsah: 998 ccm
Kompresní stupeň: 1 : 6
Výkon: 30 ks při 3 200 ot./min.
Písty: z lehké slitiny s deflektorem
Blok válců: ze šedé litiny
Karburátor: horizontální šoupátkový Amal s klapkovou přívěrou starteru
Doprava paliva: samospádem
Chlazení: vodní, termosyfonové
Obsah chladiče: 6,5 litrů
Mazání: směsí benzínu s olejem
Zapalování: dynamobateriové Scintilla s dvojitým přerušovačem a dvěma cívkami
Baterie: 6 V / 70 Ah pod sedadlem spolujezdce
Dynamo: Scintilla 6 V / 90 W

Spojka: jednolamelová suchá
Převodovka: 3-rychlostní, v bloku s motorem
Řazení: vodorovnou tyčí pod středem palubní desky
Převody: 1.stupeň - 1 :
2.stupeň - 1 :
3.stupeň - 1 : 1,0

Hnací náprava: přední - kyvadlová
Převod přední hnací nápravy: 1 : 4,6

Podvozek: ocelová podlahová plošina vcelku s obvodovými skříňovými nosníky
Přední náprava: dělená, kyvadlová, odpérovaná příčným listovým pérem
Zadní náprava: dělená, kyvadlová, odpérovaná dvojicí příčných listových per
Řízení: hřebenové, volant vlevo
Nožní brzda: mechanická, prostřednictvím lanek na všechna kola
Ruční brzda: mechanická, prostřednictvím lanek na zadní kola
Průměr brzdových bubnů: Ø 260 mm
Mazání podvozku: individuálními tlakovými mazničkami

Kola: hvězdicové hliníkové disky, upevněné pěti maticemi
Pneumatiky: 130 / 40 Superballon
Rozvor: 2 500 mm
Rozchod vpředu: 1 180 mm
Rozchod vzadu: 1 180 mm

Délka vozu: mm
Šířka: mm
Výška: mm
Světlost: 210 mm

Vlastní váha otevřeného vozu: 760 kg
Nejvyšší přípustná váha: kg
Nejvyšší rychlost: 100 km / hod.
Spotřeba na 100 km: 8 litrů (při rychlosti 70 km/hod.)
Objem nádrže: 45 litrů (v motorovém prostoru)
Rezerva benzínu: na 20-30 km jízdy
Pomník u Verdunu - foto z archivu českobudějovického zástupce vozů Aero, pana Pártla. Jeden z prvních vyrobených vozů Aero 30, patřící českobudějovickému zástupci firmy Aero, panu Pártlovi, na výletě do Bruselu v létě roku 1935. Z cesty se dochovala řada fotografií, tahle je před pomníkem 1. světové války ve Verdunu.
Fotografie Pártlova vozu v přístavu Boulogne sur Mére...
Cíl cesty: Světová výstava v Bruselu 1935.
Pártova Aerovka v přístavním městě Calais...
Návrat z cesty do Bruselu, tady je Aerovka v Pfalz am Rhein v Německu (foto z archivu českobudějovického zástupce pana Pártla).
Reichsautobahn Frankfurt Darmstadt léto 1935
Čtyřsedadlový otevřený vůz Aero 30 nejstaršího provedení z roku 1935, ještě s plnými disky kol, velkými reflektory Bosch s rovnými skly a žebrovanými boky kapoty.
Aero 30 HP model 1935 - foto z prospektu.
Aero 30 HP model 1935 - foto z prospektu.
Aero 30 HP model 1935 - foto z prospektu..
Čtyřsedadlový sportovní vůz Aero 30 z prospektu vydaného v říjnu 1935 - vůz už má šestiklapkovou kapotu a hliníkové hvězdicové dicky kol, na které se obouvaly pneumatiky nikoliv v palcových, nýbrž milimetrových rozměrech 130 x 40.
Novinkou tohoto modelu bylo poprvé uložení motoru v gumě a nový čistič vzduchu s tlumičem hluku sání.
Výrobce v prospektu sliboval, že při rychlosti do 70 km/hod. nepřesáhne spotřeba 8 litrů na 100 km, přičemž uváděl, že v soudním procesu s Československými státními dráhami byla na trati Praha-Bratislava prokázána a soudně ověřena spotřeba pouhých 6,5 litru na 100 km a to při obsazení čtyřmi osobami!
Strakonický motocyklový závodník Jiří Plánek se svou ženou Věruškou.
Jiří Plánek s paní Věruškou.
Veselý výlet s Aerovkou v lednu 1957.
Aero 30 písničkáře Mikiho Ryvoly.
Tady Miki Ryvola nikoliv s kytarou, ale za volantem. Po předchozí aerovce
generálka Wabiho třicítky 1 Pokud si člověk v šedesátých letech pořídil starší předválečné auto, obvykle už bývalo natolik ojeté, že ho to dřív či později donutilo udělat na něm generální opravu. A pokud neměl dostatečně velkou garáž, nebylo nic divného, když se do toho pustil venku, pod širým nebem.
Na snímku je třicítka Aerovka trampské legendy, Mikiho Ryvoly, do jejíž generálky se pustil kladenský všeumněl, kamarád Golem, občanským jménem Jaroslav Sehan.
Generální oprava Mikiho třicítky pokračuje...
... tady už je vůz v laku, s novou střechou a namontovaným číslem.
Miki (Mirko Ryvola) a Ňuf (Fedor Skotal). Není pravda, že trampové chodí do přírody pěšky a to ani ti slavní a orthodoxní!
Dokazuje to tento snímek, zachycující známého trampského písničkáře Mikiho (Mirko) Ryvolu spolu s Ňufem (Fedorem Skotalem), jak se chystají do přírody - samozřejmě automobilem Aero 30...
Miki Ryvola s třicítkou, kterou později nechal svému bratrovi, Wabimu Ryvolovi.
Miki Ryvola s vozem Aero 30 na výletě s děvčaty...
Miki Ryvola s vozem Aero 30.
Příprava na cestu...
Miki s Lipkou detail
Předválečná fotografie čtyřsedadlové otevřené
Snímek, který se objevil v únoru 1937 na stránkách klubového časopisu AERO CAR CLUB REVUE:
Zástupci československého vojska přebírají na dvoře vysočanské továrny dodávku armádních automobilů Aero 30.
Tyto vozy měly řadu specielních úprav z nichž nejzřetelnější na první pohled bylo použití disků kol, upevněných pouze čtyřmi šrouby o standardní rozteči, shodující se s provedením všech ostatních čs. automobilů (Tatra, Praga, Škoda) a jejich obutí do pneumatik Kudrnáč s hrubým zimním vzorem.
Další vojskem vyžádanou úpravou, skrývající se pod kapotou, bylo vodní čerpadlo a konzola na převodovce, nesoucí větrák za chladičem, obojí poháněné klínovým řemenem od náboje spojky. Tím dostaly tyto Aerovky do vínku nucené chlazení, namísto původního termosyfonového.
Dvě rezervy, hledací reflektor na rámu předního okna a osazení vozu vpředu i vzadu fajfkovými blikacími ukazateli směru Scintilla, to byly další součásti vyžádané výstroje.
Vojenský osobní vůz Aero 30, původně spadající pod 2.pluk útočné vozby, za Protektorátu pak pod Vládní vojsko. Vpravo Jaroslav Zikmund.
Zrekvírovaný čtyřsedadlový kabriolet Aero 30 ve službách Wehrmachtu.
Ve třicátých letech firma Hellada, vyrábějící mýdlo, vydávala předtištěné sběratelské sešity, do nichž si děti mohly lepit kartičky s vyobrazením letadel, aut, motocyklů či lodí, které přikládala do svých balených mýdel.
Takhle vypadala kartička s typem Aero 30.
Aerovka v kresbě k Mikuláši v roce 1975.
Autor Jana Heřmanová
Aero 30 Toma Plzeňského z Liberce, za volantem Petr Hošťálek - návrat z Rallye Lázní.
Aero 30 Pavla Davida z Veteran Car Clubu České Budějovice (foto 2015).

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text