JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
T
U
V
W
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


AERO 1000 - typ 20 HP


Malý dvouválcový vůz, přezdívaný "štika silnic", vyráběný vletech 1932 - 1934.

Výrobce: Aero, továrna letadel, dr. Kabeš, Praha - Vysočany
Pohled pod kapotu - tovární snímek. Zajímavé je v tomto případě použití šoupátkového karburátoru firmy Zenith s přeplavováním plovákové komory bowdenem z palubní desky, většina vozů byla totiž vybavována karburátory Amal se vzduchovou přívěrou pro start. Historie:
V roce 1932 byl z iniciativy vedoucího výroby Josefa Baška vyroben pokusný motor 1000 ccm. Dvouválec se stejným vrtáním a stejným zdvihem, jako měla první jednoválcová pětistovka Aero 10 HP.
Motor byl udělán doslova "na koleně". Tak, že se nechal zaformovat válec z pětistovky dvakrát vedle sebe a z téhle formy byl odlit blok dvouválcový. To se dělalo v mladoboleslavské slévárně pana Zahrádky. No a podle takhle vzniklého bloku se nakreslila skládaná klika. Motor měl úplně jinou stavbu než dvouválcová šestsetdvaašedesátka. Měl příčně dělený hliníkový karter a na něj byl litinový blok přišroubován, stejně, jako to měla pětistovka.
Ukázka originálního autentického typového štítku vozu Aero 1000 (20 HP) - podle váhového údaje se jedná o štítek z uzavřeného vozu (limuzínky).
Štítek býval přinýtován na svislou stěnu za motorem, neměly ho ale Aerovky všechny...
Technické údaje:

Motor: vodou chlazený dvoutaktní řadový dvouválec
Vrtání: Ø 85 mm
Zdvih: 88 mm
Obsah: 999 ccm
Kompresní stupeň:
Výkon: 26 koní (19,2 kW) při 3.000 ot./min.
Váha motoru: 54 kg
Písty: z lehké slitiny, s deflektorem
Blok válců: ze šedé litiny, vcelku se svrškem klikové skříně
Karburátor: jeden, horizontální Amal
Doprava paliva: spádem
Chlazení: vodní, termosyfonové
Objem chadící vody: 8 litrů
Mazání motoru: směsí benzínu s olejem v poměru 1 : 25
Mazání podvozku: mazacím tukem, tlakovou maznicí
Baterie: 6 V / 40 Ah
Dynamo: 6 V / 70 W
Starter: Bosch 6V, s mechanicky (nožním pedálem) vysouvaným pastorkem

Spojka: konusová, suchá
Převodovka: třírychlostní se zpátečkou, vzadu, vcelku s rozvodovkou a mostem zadní nápravy
Hnací náprava: zadní - pevná, odlitá z lehkého kovu
Převod zadní nápravy: 1 : 40 (hruška 12 zubů, talíř 48 zubů) bez diferenciálu
nebo 1 : 4,57, nebo na přání horský 1 : 5,17

Podvozek: bezrámový, samonosná ocelová karoserie
Přední osa: pevná, trubková, odpružená podélnými listovými čtvrteliptickými péry
Zadní osa: pevná, zavěšená na podélných čtvrteliptických listových pérech
Tlumiče pérování: pouze vpředu, třecí
Řízení: hřebenové, vlastní konstrukce s odpruženou řídící tyčí, volant vpravo
Nožní brzda: mechanická, na zadní kola
Ruční brzda: mechanická na zadní kola

Kola: drátová
Pneumatiky: Superbalon 130 x 40

Rozvor: 2.230 mm
Rozchod vpředu: 1.050 mm
Rozchod vzadu: 950 mm (nebo "široká náprava" 1.050 mm)

Délka vozu: 3.200 mm
Šířka: 1.190 mm
Výška se střechou: 1.460 mm

Váha otevřeného vozu: 540 kg
Dovolené zatížení:
Celková váha:

Nejvyšší rychlost: 100 km / hod.
Spotřeba na 100 km: asi 9 litrů
Objem nádrže: 26 litrů (vpředu pod kapotou)

Ceny v roce 1933:
Otevřený vůz:
Zavřený vůz: /b>

AERO
Továrna letadel
Praha - Vysočany
Telefon 26546-47, 27608

Prodejna v Praze:
Na Poříčí 28
Telefon 36140

V jarním čísle 3.-4. časopisu "VÍCE GUMY" z roku 1935, vyšly tři fotografie z málo známé cesty dr. Koesera s dvouválcovým vozem Aero 1000 po Palestině.
Vzhledem k tomu, že časopis vydávala továrna na pneumatiky GUMOVKA Jos. Kudrnáč a spol. Náchod, je vcelku samozřejmé, že pod fotografiemi bylo výrazné sdělení, že p. Dr. Koeser jel na pneu Kudrnáč...
Z cesty dr. Koesera po Palestině.
Z cesty dr. Koesera po Palestině.
V tomto čísle vyšly ony tři zmiňované fotografie z cesty p. Dra Koesera po Palestině na pneu Kudrnáč.
Továrna Aero předvedla nového "litra" i na Rallye Monte Carlo - řídil jej Bohumil Turek, což dokumentuje i jeho legendární číslová tabulka P-313.
Mezi prvorepublikové legendy volantu patřila nesporně paní Ela Slavíková - tady na snímku z časopisu Č.A.S. List motoristů č. 27 (vyšlo v Praze 3. července 1933).
Čerstvě zrenovovaný čtyřsedadlový otevřený vůz Aero 1000 před garáží.
Aero 1000 Ládi Bulvy ze Strážkovic Dvousedadlový roadster Aero 1000, se kterým jezdil v šedesátých letech Láďa Bulva ze Strážkovic u Českých Budějovic.
Vůz měl zakázkové sklápěcí přední okno a přídavné obrysové lampičky na prsou karoserie.
Samozřejmostí bylo pár dobových úprav, například blinkry ze skútru Čezeta a zpětné zrcátko z vozu Škoda 1200 Sedan na levém předním blatníku (originální zrcátko bylo u Aerovek na blatníku pravém, protože před válkou se u nás jezdilo vlevo. Také obrovské poklice kol nebyly původní.
Pohled pod kapotu Aerovky 1000, patřící Láďovi Bulvovi. Láďa Bulva byl perfekcionista, což dokumentuje pohled pod kapotu jeho Aerovky.
Protože v šedesátých letech už byly původní karburátory Amal, které továrna montovala, beznadějně opotřebené (vytlučená šoupátka), montovaly se obvykle horizontální karburátory řady PAL-Solex. To ovšem Láďovi k dokonalosti nestačilo, na fotografii je vidět, že pod nový karburátor udělal i odkapávací misky, svedenou hadičkou do plastové nádobky, aby ani kapka, eventuelně přeteklá z karburátoru, nešpinila dokonale čistý prostor pod kapotou. Pečlivost majitele je vidět i na profesionálně upraveném vývodu pro čidlo teploměru vody, které vozy Aero v originále neměly a také na pečlivém zapáskování elektrických kabelů...
havárie pana Olbrachta Aero 1000 havárie pana Volbrachta - policajti v akci.
Českobudějovický zástupce pan Pártl Aerovky nejen prodával, ale ve svých "Aero-Garážích" i opravoval. S tím souviselo i to, že si havarované vozy před opravou kvůli zdokumentování také fotografoval.
Na snímku je havarovaný (převrácený) vůz Aero 1000 (20 HP), který patřil panu Volbrachtovi.
Za pozornost stojí do hladka ojeté pneumatiky, na dalším snímku je vidět i stejně sjetá rezerva...
kniha Stáňa se učí automobilistou V pražském nakladatelství Adolf Synek - Praha vyšla před válkou knížka pro mládež "Stáňa se učí automobilistou". Napsal ji Jaroslav Jezdinský a ilustroval Zdeněk Guth.
Populárně naučnou formou seznamovala s konstrukcí a obsluhou automobilu, přičemž převážně vycházela z konstrukce malých vozů Aero.
Na titulní stránce byla použita kolorovaná fotografie litrové Aerovky 1000 ccm (20 HP).
Aero 1000 Sodomka Luxusní kabriolet na podvozku Aero 1000 byl dílem karosárny Sodomka ve Vysokém Mýtě.
Aero 1000 ccm - 20 HP
Aero 1000 ve filmu Hej rup V+W Groteskní scéna z filmu Hej Rup, kdy se dva přátelé (Voskovec a Werich) snaží zachránit Aerovku před blížícím se, nikým neovládaným, parním válcem.
Fim vznikl v roce 1934, námět i scénář k němu napsali Jiří Voskovec a Jan Werich ve spolupráci se scénáristou Václavem Wassermanem a režisérem Martinem Fričem, který film následně také režíroval.
Hudbu k filmu složil Jaroslav Ježek.
Záběr perfektně restaurovaného čtyřsedadlového otevřeného vozu Aero 1000 krumlovské aerovkářské rodiny Zemanů v plné jízdě při závodě veteránů Sv. Jan nad Malší 2012.

Foto Miloň Dvořák
Čtyřsedadlová Aero 1000 Martina Staucha na návštěvě u Petra Hošťálka v Liberci - foto ze zimního výletu (asi rok 1967).
Aero 1000 Mudr. Josefa Fialy, se kterou jezdil koncem šedesátých let převážně v Liberci.

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text