JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
T
U
V
W
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


DKW typ ZM

Původní článek pro ČMN od Petra Hošťálka

DKW - typ ZM z roku 1925 Výrobce:
Zschopauer Motorenwerke, J. S. Rasmussen A.G., Zschopau, Sachsen, Deutschland

První skutečně použitelný motocykl světoznámé motocyklové firmy. Byl vybaven jednoduchým dvoutaktním motorem, v jehož skříni byla dvoustupňová převodovka.
1925 DKW typ ZM - motocykl dochovaný v mimořádně původním a pojízdném stavu, dokonce s dodnes fungujícím karbidovým osvětlením. DKW typ ZM byl první motocykl z Rassmusenovy továrny v německém Zschopau, který se, díky dvourychlostní převodovce, stal skutečně prakticky použitelný. Žádný předchozí typ totiž převodovku neměl. Dvoutaktní motor, chlazený ventilátorem, měl na každé straně kliky ozubený primární převod o jiném poměru, mezi nimiž byl řadicí přesuvník. Spojka byla až vně motoru, tvořily ji dvě tenká korková mezikruží, přitlačovaná z obou stran na hnací klínovou řemenici.
Protože oba převody i přesuvník byly ve stejném prostoru jako klikový hřídel, mazaly se pouze nasávanou směsí. A tak, aby to stačilo, měly tyto dvourychlostní dékávky předepsaný poměr směsi 1 : 10, což znamenalo, že díky tak obrovskému množství oleje v benzínu příšerně kouřily!
Předchozí majitel stroje na černobílé fotografii z roku 1973. Předchozí majitel stroje, českobudějovický fotograf pan Tomášek, na černobílé fotografii z roku 1973. Snímek je z okamžiku, kdy se pokoušel stroj, odpočívající od začátku druhé světové války na půdě, zpojízdnit, což se mu nepodařilo - a ani podařit nemohlo.
Když od něj Petr Hošťálek stroj získal do sbírkyJihočeského motocyklového musea, zjistil, že původní majitel, strýc pana Tomáška, fotograf Mareš, buď kvůli závadě, nebo možná proto, aby stroj nezrekvírovali za války Němci, vyměnil původní setrvačník zapalování. Vyměnil jej za setrvačník vzhledově úplně stejný, ale určený pro obrácený směr otáčení (pravděpodobně ze stabilního motoru téže firmy), takže zapalování nemohlo fungovat...
Po tomto zjištění bylo potřeba ze setrvačníku vylisovat permanentní magnet ven, pootočit jej do správné polohy, znovu jej zalisovat a pojistit v nové poloze šroubem. V té chvíli se motor, poprvé od války, znovu rozeběhl!
Dobový prospekt, v němž výrobce motocyklů DKW potenciálním zákazníkům slibuje, že na šestikoňovém modelu to jde s láskou rychle... Výroba typu ZM se rozeběhla v roce 1924, kdy jeho tříkanálový motor s deflektorem na pístu měl vrtání ø 60 mm a zdvih rovněž 60 mm. Tedy obsah 169,5 ccm.
Ale už o rok později firma nabízela čtyři obsahové varianty, kdy se na stejný karter montovaly válce s vrtáním ø 50 mm, 59 mm, 60 mm a 64 mm, což znamenalo obsahy 128 ccm, 175 ccm, 181 ccm a 206 ccm. Při vlastní váze 70 kg tak byl motocykl, podle typu motoru, schopen jet 40 – 65 km/hod.
Válcovitý tlumič výfuku byl napříč před motorem a měl malý pedál, kterým se za jízdy pohodlně dal přepínat režim „otevřený“ a „tlumený“. Mimo obec se tak dalo jet s otevřeným tlumičem, což bylo sice trochu hlučnější, ale kupodivu motor ve stoupání skutečně lépe táhl.
Karburátor Framo měl půlené šoupátko, jehož poloviny se ovládaly každá jinou páčkou. Když se k tomu ještě přidala ručním kolečkem regulovaná hlavní tryska, pak sice ovládání vyžadovalo vyšší motoristickou školu, ale na druhé straně umožňovalo i neuvěřitelně úspornou jízdu. Pokud se jezdec naučil přizpůsobovat bohatost směsi momentálnímu stoupání či klesání silnice, dalo se s touhle řemenovou dékávkou jet i pod dva litry na sto!
Setrvačníkové zapalování Lima si vystačilo s jedinou cívkou – zapalovací. Osvětlení, pokud člověk nehodlal jezdit v noci, nebylo v té době ještě povinné, takže jen kdo chtěl, dokoupil si karbidku. Původní majitel vyobrazeného stroje jezdil hodně, tudíž světlo pokládal za nezbytnost. Z toho důvodu si, nedlouho po nabytí stroje, nechal namontovat anglický vyvíječ a lampu firmy Lucas. Zcela jistě to tenkrát nebyla souprava levná, ale bráno dnešním pohledem se to vyplatilo, protože bezchybně funguje a svítí dodnes.
ZM_tovarni_snimek Továrná snímek motocyklu DKW typ ZM, tady se širokými "turistickými" dolů ohnutými řidítky.
Trubková přední vidlice strojů ZM byla kyvadlového uspořádání (Pendelgabel), kývající (pendlující) kolem vodorovného čepu.
Na popisovaném stroji z Jihočeského motocyklového musea pruží docela dobře dodnes, až na to, že pokud je přední kolo nevyvážené, při větší rychlosti dost nepříjemně kmitá dopředu a dozadu.
Vidlici doplňují široká řidítka, která lze, díky bicyklovému typu sloupku, snadno výškově přestavit. Podle přání bylo možné vybrat si ze čtyř různě ohnutých variant.
Pohodlné a praktické jsou abnormálně dlouhé stupačky z lisovaného ocelového plechu, v zadní vyvýšené části určené i pro spolujezdce.
Slabinou stroje byly brzdy. U první série z roku 1924 působily obě na zadní kolo. Nožní byla pásová, ruční špalíkem, vtlačovaným do plechové řemenice klínového řemene.
Česká reklama, uveřejněná v knize Prof. Ing. Emila Čermáka "Motocykl".
Udávané rozmezí výkonu 2½ - 4 HP (koňské síly) odpovídá tomu, že továrna stejný motocykl nabízela ve čtyřech obsahových verzích 128 ccm, 175 ccm, 181 ccm a 206 ccm, daných různým vrtáním válce.
Náladová fotografie z posledního podzimního výletu Veteran Car Clubu České Budějovice v roce 2009. V roce 1925 dostala obě kola brzděné náby firmy Komet, čímž firma zákazníkům moc nepolepšila. Jejich účinek byl spíš zpomalovací, než brzdící. Není divu. Zadní nába měla průměr jen asi jako torpédo jízdního kola, přední nába ještě menší a brzdný účinek měly uvnitř obstarávat střídavě lamely měděné a ocelové, mazané olejem.
Původní majtel stroje nechal proto zadní kolo opatřit patentovanou anglickou čelisťovou brzdou Webb. Její bubínek má sice malý průměr, ale skutečně brzdí!
I přes slabé brzdy znamenal typ ZM pro firmu DKW téměř okamžitý úspěch. Koncem roku 1924 se začal souběžně vyrábět typ SM, který měl stejný motor, ale v lisovaném plechovém rámu a továrna začala oba motocykly nabízet nejen za hotové, ale i na splátky. O necelé čtyři roky později už byla největším výrobcem motocyklů v Evropě a po roce 1931 se stala největším předválečným výrobcem motocyklů na světě.
foto: ing. Gernot Schönleitner (2009) Autor článku, Petr Hošťálek, na cestě do rakouského Eggenburgu v říjnu 2009 při příležitosti otevření nového motocyklového musea Fritze Ehna v nedalekém Sigmundsherbergu.

Foto: ing.Gernot Schönleitner
z lístkovnice Světa Motorů č.4 - 1974 Stejný, avšak renovovaný motocykl DKW typu ZM, byl v dubnu roku 1974 publikován s uvedením základních technických dat v lístkovnici, pravidelně otiskované na zadní straně časopisu Svět Motorů.
Od chvíle, kdy se motor tohoto motocyklu poprvé od války opět rozeběhl, je dékávka pravidelným účastníkem každoročního jičínského srazu těch nejstarších vozidel, akce nazvané "Loukotě a řemeny".
Na snímku z roku 2009 je její jezdec Petr Hošťálek (vpravo) a vždy usměvavý a dobře naložený kamarád Jiří Hořice, který zde tradičně startuje s dvouválcovým řemenovým motocyklem Ariel.
Dékávka z Jihočeského motocyklového musea, na snímku s Miloněm Dvořákem během příprav na Kaiser-Fahrt 2011, pořádanou v rakouských lázních Bad Ischl 15. 10. 2011.
foto: Hošťálek (2010) ... a tady Miloň Dvořák, již v Bad Ischlu, během předváděcích jízd městem pro diváky.
foto: Hošťálek (2010) Ještě jednou Miloň Dvořák v Bad Ischlu 2010 - tady v prudkém tempu, po právě projeté ostré zatáčce na městské promenádě. Dékávka je i po 85 letech od svého vyrobení schopná uhánět úctyhodným tempem až 60 km/hod.!
Fotografie z exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Dobová fotografie z výletu do přírody v roce 1924.
Dobový snímek, získaný z fotografického archivu ing. Lapky z Českých Budějovic.

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text