JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
U
T
W
V
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


DKW typ ZM

Původní článek pro ČMN od Petra Hošťálka

DKW - typ ZM z roku 1925 v dochovaném, nikdy nerenovovaném, ale dodnes pojízdném, stavu. Výrobce:
Zschopauer Motorenwerke, J. S. Rasmussen A.G., Zschopau, Sachsen, Deutschland

První skutečně použitelný motocykl světoznámé motocyklové firmy. Byl vybaven jednoduchým dvoutaktním motorem, v jehož skříni byla dvoustupňová převodovka.
1925 DKW typ ZM - motocykl dochovaný v mimořádně původním a pojízdném stavu, dokonce s dodnes fungujícím karbidovým osvětlením. Náladová fotografie z posledního podzimního výletu Veteran Car Clubu České Budějovice v roce 2009.
DKW typ ZM byl první motocykl z Rassmusenovy továrny v německém Zschopau, který se, díky dvourychlostní převodovce, stal skutečně prakticky použitelný. Žádný předchozí typ totiž převodovku neměl. Dvoutaktní motor, chlazený ventilátorem, měl na každé straně kliky ozubený primární převod o jiném poměru, mezi nimiž byl řadicí přesuvník. Spojka byla až vně motoru, tvořily ji dvě tenká korková mezikruží, přitlačovaná z obou stran na hnací klínovou řemenici.
Protože oba převody i přesuvník byly ve stejném prostoru jako klikový hřídel, mazaly se pouze nasávanou směsí. A tak, aby to stačilo, měly tyto dvourychlostní dékávky předepsaný poměr směsi 1 : 10, což znamenalo, že díky tak obrovskému množství oleje v benzínu příšerně kouřily!
Dobový prospekt, v němž výrobce motocyklů DKW potenciálním zákazníkům slibuje, že na šestikoňovém modelu to jde s láskou rychle... Výroba typu ZM byla zahájena v roce 1924, kdy první verze jeho tříkanálového motoru s deflektorem na pístu měla vrtání ø 60 mm a zdvih rovněž 60 mm. Tedy obsah 169,65 ccm.

Ale už o rok později firma nabízela pět obsahových variant, kdy se na stejný karter montovaly válce s vrtáním ø 52 mm, 59 mm, 60 mm a 64 mm v kombinaci se dvěma velikostmi zdvihu (60 a 64 mm) což znamenalo obsahy 128 ccm, 175 ccm, 181 ccm a 206 ccm. Při vlastní váze 70 kg tak byl motocykl, podle typu motoru, schopen jet 40 – 65 km/hod.

Model A:
Daňový výkon: 0,75 St.-PS
Brzděný (skutečný) výkon: cca 3 PS (koňské síly)
Vrtání: Ø 60 mm
Zdvih: 60 mm
Obsah: 169,65 ccm

Model B:
Daňový výkon: 1,002 St.-PS
Brzděný (skutečný) výkon: cca 3 PS (koňské síly)
Vrtání: Ø 59 mm
Zdvih: 64 mm
Obsah: 174,98 ccm

Model C:
Daňový výkon: 1,004 St.-PS
Brzděný (skutečný) výkon: cca 3¼ PS (koňské síly)
Vrtání: Ø 60 mm
Zdvih: 64 mm
Obsah: 181 ccm

Model D:
Daňový výkon: 1,18 St.-PS
Brzděný (skutečný) výkon: cca 3½ PS (koňské síly)
Vrtání: Ø 64 mm
Zdvih: 64 mm
Obsah: 206 ccm

Model E:
Daňově osvobozený daňový výkon: 0,73 St.-PS
Brzděný (skutečný) výkon: cca 2 PS (koňské síly)
Vrtání: Ø 52 mm
Zdvih: 60 mm
Obsah: 128 ccm
Válcovitý tlumič výfuku byl napříč před motorem a měl malý pedál, kterým se za jízdy pohodlně dal přepínat režim „otevřený“ a „tlumený“. Mimo obec se tak dalo jet s otevřeným tlumičem, což bylo sice trochu hlučnější, ale kupodivu motor ve stoupání skutečně lépe táhl.
Karburátor Framo měl půlené šoupátko, jehož poloviny se ovládaly každá jinou páčkou. Když se k tomu ještě přidala ručním kolečkem regulovaná hlavní tryska, pak sice ovládání vyžadovalo vyšší motoristickou školu, ale na druhé straně umožňovalo i neuvěřitelně úspornou jízdu. Pokud se jezdec naučil přizpůsobovat bohatost směsi momentálnímu stoupání či klesání silnice, dalo se s touhle řemenovou dékávkou jet i pod tři litry na sto.
Tovární snímek motocyklu DKW typ ZM, tady se širokými "turistickými" dolů ohnutými řidítky.
Trubková přední vidlice strojů ZM byla kyvadlového uspořádání (Pendelgabel), kývající (pendlující) kolem vodorovného čepu.

Na popisovaném stroji z Jihočeského motocyklového musea pruží kyvadlová přední vidlice docela dobře dodnes, až na to, že pokud je přední kolo nevyvážené, při větší rychlosti dost nepříjemně kmitá dopředu a dozadu.
Vidlici doplňují široká řidítka, která lze, díky bicyklovému typu sloupku, snadno výškově přestavit. Podle přání bylo možné vybrat si ze čtyř různě tvarovaných variant řidítek.
Pohodlné a praktické jsou abnormálně dlouhé stupačky z lisovaného ocelového plechu, v zadní vyvýšené části určené i pro spolujezdce.
1924
Německá dobová fotografie z výletu do přírody...
1925
V Německu se motocykly DKW typu ZM staly velmi rychle populární. Tato reklama dokládá nejen spoustu dosažených vítězství na těchto strojích, ale v roce 1925 uvádí, že už 70.000 motocyklů DKW brázdí silnice celého světa!
Motocykly DKW v Československu
U nás zastupovalo značku DKW "Prodejní ředitelství DKW pro Českou republiku", které mělo sídlo v Praze II., na Jungmanově náměstí číslo 22.
Takhle vypadal inzerát na model ZM s jednoduchými řidítky, uveřejněný v roce 1924 v tehdy populárním časopisu Pražský ilustrovaný zpravodaj...
Česká reklama, uveřejněná v knize Prof. Ing. Emila Čermáka "Motocykl"

Udávané rozmezí výkonu 2½ - 4 HP (koňské síly) odpovídá tomu, že továrna stejný motocykl nabízela ve čtyřech obsahových verzích 128 ccm, 175 ccm, 181 ccm a 206 ccm, daných různým vrtáním válce.
Dobový snímek, získaný z fotografického archivu ing. Lapky z Českých Budějovic.

Slabinou těchto strojů byly brzdy. U první série z roku 1924 působily obě jen na zadní kolo. Nožní byla pásová, ruční špalíkem, vtlačovaným do plechové řemenice klínového řemene.
Kromě řemenové DKW ZM na předchozí fotografii z archivu ing. Lapky existoval (a dochoval se!) v Českých Budějovicích ještě jeden stroj tohoto typu a sice u fotografa pan Tomáška, vedoucího provozovny Technické fotografie.
Autor článku Petr Hošťálek se s panem Tomáškem seznámil někdy kolem roku 1980, kdy do této provozovny začal chodit kvůli fotopracím pro sítotisk, kde byl zaměstnán jako grafik.
Vlastně o té dékávce dávno věděl každý z budějovického Veteran Car Clubu, kromě Petra Hošťálka, který se do Budějovic přistěhoval až v roce 1976. Tradovalo se, že je u Tomášků na půdě, ale že ji nikomu neukazují. Ani Petr Hošťálek nebyl výjimkou. Až po několika letech směl spatřit alespoň tento černobílý snímek...
Fotograf Tomášek na černobílé fotografii z roku 1973. Snímek je z okamžiku, kdy se pokoušel stroj, odpočívající od začátku druhé světové války na půdě, zpojízdnit, což se mu nepodařilo - a ani podařit nemohlo.
Když od něj Petr Hošťálek stroj získal do sbírkyJihočeského motocyklového musea, zjistil, že původní majitel, strýc pana Tomáška, fotograf Mareš, nejspíš proto, aby stroj nezrekvírovali za války Němci, vyměnil původní setrvačník zapalování za setrvačník napohled úplně stejný, ale určený pro obrácený směr otáčení (pravděpodobně ze stabilního motoru téže firmy), takže zapalování nemohlo fungovat...
Po tomto zjištění bylo potřeba ze setrvačníku vylisovat permanentní magnet ven, pootočit jej do správné polohy, znovu jej zalisovat a pojistit v nové poloze šroubem. V té chvíli se motor, poprvé od války, znovu rozeběhl!
Setrvačníkové zapalování Lima si vystačilo s jedinou cívkou – zapalovací. Osvětlení, pokud člověk nehodlal jezdit v noci, nebylo v té době ještě povinné, většina továrních prospektových fotografií je tudíž bez reflektoru. Jen ten, kdo chtěl jezdit i v noci, dokoupil si karbidku.
Původní majitel vyobrazeného stroje jezdil hodně, tudíž světlo pokládal za nezbytnost. Z toho důvodu si, nedlouho po nabytí stroje, nechal namontovat anglický vyvíječ a lampu firmy Lucas. Zcela jistě to tenkrát nebyla souprava levná, ale bráno dnešním pohledem se to vyplatilo, protože bezchybně funguje dodnes, jak dokazuje rozžehnutý acetylenový plamínek.
z lístkovnice Světa Motorů č.4 - 1974 V roce 1925 dostala obě kola brzděné náby firmy Komet, čímž firma zákazníkům moc nepolepšila. Jejich účinek byl spíš zpomalovací, než brzdící. Není divu. Zadní nába měla průměr jen asi jako torpédo jízdního kola, přední nába ještě menší a brzdný účinek měly uvnitř obstarávat střídavě lamely měděné a ocelové, mazané olejem.

Na snímku je renovovaný motocykl DKW typu ZM, který se v dubnu roku 1974 objevil s uvedením základních technických dat v lístkovnici, pravidelně otiskované na zadní straně časopisu Svět Motorů.
Detail dodatečné zadní bubnové brzdy Webb. I přes slabé brzdy znamenal typ ZM pro firmu DKW téměř okamžitý úspěch. Koncem roku 1924 se začal souběžně vyrábět typ SM, který měl stejný motor, ale v lisovaném plechovém rámu a továrna začala oba motocykly nabízet nejen za hotové, ale i na splátky. O necelé čtyři roky později už byla největším výrobcem motocyklů v Evropě a po roce 1931 se stala největším předválečným výrobcem motocyklů na světě.

Protože brzdy Komet v nábojích kol opravdu moc nebrzdily, nechal původní majitel českobudějovického stroje (fotograf Mareš) zadní kolo opatřit patentovanou anglickou čelisťovou brzdou Webb. Její bubínek má sice malý průměr, ale skutečně brzdí!

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2002 - premiéra!
Nebyla jednoduchá. Petr Hošťálek přihlásil stroj vyzbrojený rezervním falcovým pláštěm i rezervním klínovým řemenem do nově vypsané kategorie řemenových motocyklů na Veteran Rallye Křivonosku.

První etapu absolvovala dékávka vcelku slušně, jen s jednou opravou klínového řemenu.
Problémy se ukázaly až po polední přestávce v Bechyni - na startu stroj vzdoroval, kvůli "ulitému" karburátoru na našlápnutí nechytal a nechytal, takže jej jezdec nakonec musel roztlačit.
Zbývající část trati byla dost kopcovitá, původní spojka začala klouzat a úporně klouzal i řemen, zejména ve stoupání před Týnem nad Vltavou.
Ale nakonec stroj přece jen dojel vlastní silou úspěšně do cíle...

Problém byl nejen v korkovém obložení spojky, to bylo jednoduše vyřešeno novým obložením, ale především v léty opotřebené klínové řemenici, kterou už pro slabý materiál nešlo opravit a musela být nahrazena novou.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2009 - Jičín
Od chvíle, kdy se motor tohoto motocyklu poprvé od války opět rozeběhl, stala se dékávka účastníkem mnoha veteránských srazů. Mimo jiných i každoročního jičínského srazu těch nejstarších vozidel, akce nazvané "Loukotě a řemeny".
Na snímku z roku 2009 je její jezdec Petr Hošťálek (vpravo) se vždy usměvavým a dobře naloženým kamarádem Jirkou Hořicem, který zde tradičně startuje s dvouválcovým řemenovým motocyklem Ariel.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
foto: ing. Gernot Schönleitner (2009) foto: ing.Gernot Schönleitner (2009) 2009
V říjnu roku 2009 absolvovala dékávka cestu po ose (a zčásti i v dešti) do rakouského Eggenburgu, ke slavnostnímu otevření nového motocyklového musea Fritze Ehna v nedalekém Sigmundsherbergu.
Snímek je z osobního srdečné přivítání s Fritzem Ehnem.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2011
Dékávka z Jihočeského motocyklového musea, na snímku v sedle s Miloněm Dvořákem během příprav na Kaiser-Fahrt 2011, pořádané v rakouských lázních Bad Ischl 15. 10. 2011.
foto: Hošťálek (2010) foto: Hošťálek (2010) ... a tady už při vlastní Kaiser-Fahrt, v Bad Ischlu 2011:
Na prvním snímku je Miloň v dobovém oblečení na městské promenádě, na druhém v prudkém tempu, po právě projeté ostré zatáčce.
Tady dékávka předvedla, že ač nikdy nerenovovaná, je i po 85 letech od svého vyrobení schopná uhánět úctyhodným tempem až 65 km/hod.!

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fotografie z exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Původní, nikdy nerenovovaný stav stroje, má svůj půvab a zejména pro znalce nesmírně vypovídající hodnotu.

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text