JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
U
T
W
V
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


ŠKODA nákladní typ 104

Původní článek pro Truck Magazín (dvojčíslo červenec, srpen 2006) od Petra Hošťálka.

Tovární definice byla „rychlý dopravní vůz“ pro náklady 1250 až maximálně 1500 kg. Tedy zhruba jedno až jednoapůltunka. Jednalo se o klasický lehký náklaďáček s vodou chlazeným čtyřválcovým motorem vpředu, který navazoval na předchozí úspěšný typ Škoda 154.
Nový typ 104 se vyráběl od roku 1930 a pak, s průběžnými modernizacemi až do druhé světové války. S tím souviselo i to, že továrna dodala některé specielně modifikované vozy tohoto typu pro naši předmnichovskou armádu.
Prospektové barevné vyobrazení komerčně úspěšného osobního vozu Škoda 430, od něhož byl lehký nákladní vůz Škoda 104 odvozen.
Standardní valník Škoda 104 byl klasický příklad lehkého nákladního vozu, odvozeného od úspěšného vozy osobního (v tomto případě od vozu Škoda 430, se kterým měl shodný motor).
Takto jej továrna představovala potenciálním zákazníkům v dárkovém kapesním kalendáříku (včetně stručných parametrů).
Zesílené chassis bylo poněkud prodlouženo a zesílená zadní náprava měla kola upevněná deseti šrouby, zatímco vpředu byla kola pouze na pět šroubů. To si ovšem vyžadovalo dvě různé rezervy, které byly uložené v plochých skříních pod ložnou plochou.

Podvozek
byl tvořen obdélníkovým rámem ze dvou lisovaných ocelových podélníků, spojených pěti příčkami. Obě nápravy pevné, odpérované podélnými listovými péry. Vzadu byl rám vyhnutý přes nápravu a za ní prodloužený, takže, jak továrna uváděla, kromě nákladní karoserie umožňoval i montáž karoserie autobusové.
Motor typu Škoda 430 sešroubovaný do jednoho celku s převodovkou. Vyobrazené provedení má vertikální zespodu zavěšený francouzský karburátor Zenith se sytičem pro usnadnění chladného startu. Dynamo, rozdělovač i starter jsou od švýcarské firmy Scintilla, ale používalo se elektrické vybavení i od firmy Bosch.i Pohonnou jednotkou byl osvědčený motor z osobního automobilu Škoda 430, což byl v letech 1930-1933 nejprodávanější z mladoboleslavských vozů střední třídy. Byl to řadový čtyřválec původně s obsahem 1.661 ccm, později zvětšený na 1.802 ccm, což bylo dosaženo změnou vrtání z původních 72 mm na 75 mm. Ventilový rozvod SV, tedy postranní ventily a trvalý výkon na brzdě 30 koní.
Prospekt nákladního vozu Škoda 104 v německém jazyce. Ve třicátých letech bylo u nás, zejména v okrajových částech republiky (Sudetech), hodně občanů německé národnosti, takže německé mutace propagačních materiálů byly u většiny velkých výrobců běžné. Zapalování bateriové, elektrická instalace 12 Volt, obvykle od firmy Scintilla. Dnes neuvěřitelný je výkon dynama, který byl pouhých 80 W. Tehdy to ovšem stačilo, protože vpředu byly dva reflektory se žárovkami po 35 W, vzadu pouze jediná koncová lampa 5 W a na přístrojové desce osvětlovací lampička rovněž 5 W. Blinkry, ručičkové ukazatele směru, nebo otočná šipka byly montovány pouze na přání, ve standardní výpravě nebyly. Za příplatek bylo možné mít zapalování magnetem Scintilla Vertex, který se montoval místo rozdělovače. V té chvíli byl vůz v jakékoliv situaci nezávislý na stavu baterie. Stačilo jej nastartovat otočením klikou nebo rozstrčením.
Spojka byla suchá, vícelamelová, lamely obložené osinko-kovovým pleteným obložením. Na rozdíl od osobního vozu typu 430, který měl pouze tři rychlosti, nákladní provedení typu 104 mělo čtyřstupňovou převodovku.
Zajímavostí tohoto automobilu bylo, že měl odlišná přední a zadní kola. Vpředu byly disky upevněné pěti šrouby a pneumatiky rozměru 6.00-18, zatímco zadní disky měly dvojnásobný počet upevňovacích šroubů a zesílené pneumatiky 7.50-18. To ovšem znamenalo, že vůz sebou musel vézt dvě různé rezervy, které byly součástí normální vybavení.
Karoserie se skládala z kabiny a ložné plochy. Kabina měla dřevěnou kostru, zvnějšku pobitou plechováním, střecha se potahovala nepromokavým plátnem. Přední okno bylo dělené se středovým sloupkem, sklo před řidičem mělo vyklápěcí horní polovinu. Řízení vozu bylo v souladu s levostranným provozem na pravé straně, zajímavostí té doby bylo umístění plynového pedálu uprostřed, mezi pedály spojky a brzdy, což bylo u škodovek až do roku 1934 obvyklé.
Ložná plocha byla dřevěná, plechovaná, ve standardním provedení měla rozměr 2500 mm x 1700 mm všechny tři postranice byly sklápěcí.
Tovární propagační fotografie autobusu s podélnými lavicemi pro dvanáct osob a řidiče. Ačkoliv se v prospektu pravilo, že autobus má ve střední části zvýšenou střechu (kvůli procházení cestujících), vyobrazené provedení má střechu plochou. Autobus se zvýšenou střechou, popisovaný v prospektu, fotografovaný na továrním dvoře.
Na podvozek lehkého nákladního vozu Škoda 104 se montovala rovněž karoserie autobusová, určená pro dopravu 12 sedících osob (kromě řidiče). Také jejím základem byla dřevěná kostra, potažená plechem. Autobusová karoserie byla opatřena větráním a topením ohřevem výfukovými plyny. Sedadla (lavice) byla umístěná podél vozu, u jediných vstupních dveří na levé straně bylo navíc nouzové sklápěcí sedátko. Celý vnitřek byl lakován v barvě přírodního dřeva s výjimkou stropu, který byl bílý.
Kromě uvedených dvou standardních karoserií továrna nabízela zhotovení karoserií speciálních, nebo byla ochotna dodat samotný podvozek a zákazník si mohl nechat provést individuální dostavbu podle svých představ u jiné firmy. Speciální nástavby bylo možné objednat buď od výrobce, nebo také u specializované firmy jiné. Výrobce byl ochoten prodat samotný jezdící podvozek s kapotou motoru. Sanitní vůz na fotografii byl karosován renomovanou pražskou karosárnou Uhlík.
Továrnou uváděná technická data.
Prospekt z Příručky pro zájemce o automobily, motocykly, motorovou výzbroj a výstroj 1930, vydané Svazem řidičů automobilů, Praha I. Bartolomějská ul. 14, u příležitosti XXII. Mezinárodní automobilové výstavy v Praze.
Tehdy byl vůz Škoda 104 nabízen v těchto cenových relacích:
Chassis normální: Kč 45.000,-
Valník: Kč 49.000,-
Autobus pro 10 osob: Kč 75.000,-
KOMENTÁŘE:

14.12.2013 Milan:
Mam take jednoho z techto zajimavych nakladacku ,ale ani jeden z obrazku se nepodoba karoserii tomu memu.Je z roku 1929 a je vyroben v Plzni.Najde se nekdo kdo mi muze sdelit nejake informace ,budu velice rad. Mail hrncalmilan@seznam.cz
 

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text