DKW typ NZ 350

Výrobce:
AUTO-UNION, Werk DKW Zschopau, Deutschland

Dvoutaktní motocykl s jednoválcovým motorem 350 ccm v bloku se čtyřrychlostní převodovkou.
Vyráběl se v období 1938-1943, nejprve jako civilní, později jako typ NZ 350-1 WH pro potřeby Wehrmachtu.
Celkem bylo vyrobeno úctyhodných 45.300 exemplářů.

Tisková fotografie třistapadesátky NZ se stručným technickým popisem, uvolněná začátkem roku 1939 k volnému použití.

Zatímco v tiskovinách a prospektech používala továrna logo s kruhy Auto-Unionu dole, vodové obtisky, které se lepily na nádrže motocyklů DKW, měly zlaté kruhy Auto-Union nahoře.

Konstrukce monoblokového motoru DKW řady NZ byla v předválečných letech celým světem považována za nejvyšší standard, za ztělesnění toho, jak má moderní motor vypadat. Válec s bohatým žebrováním měl po obou stranách přesně opracovaná vložená víčka, která vevnitř ideálně dotvářela průřez přepouštěcích kanálů a zároveň zaručovala vysokou tvarovou přesnost při sériové výrobě.
Zvenku byl blok motoru hladký, elegantního oválného tvaru.

Z tohoto řezu motorem je vidět dokonalý tvar přepouštěcích kanálů válce, tvořený vkládanými hliníkovými vičky (zvenku upěvněnými dvěma šroubky). Ve spodní úvrati dokonale lícovaly přepouštěcí kanály s mírně zaobleným dnem pístu, což podporovalo plnění motoru.

Originálním řešením (které po válce okopírovala Jawa) byla startovací i řadicí páka na společném hřídeli.
Primární převod byl válečkovým řetězem v olejové lázni, za primárním převodem, částečně krytý košem spojky, byl startovací segment.

Takhle referoval o nových motocyklem DKW NZ československý časopis Motor Revue.
V textu je ovšem chyba: vrtání motoru má být 68 mm, nikoliv 86 mm. A na vyobrazení není dvěstěpadesátka, nýbrž podle opticky mnohem mohutnějšího válce zcela vyplňujícího prostor pod nádrží třistapadesátka.

Technické údaje:

Motor:
Jednoválcový dvoutakt v bloku se čtyřstupňovou převodovkou
Vrtání: Ø 72 mm
Zdvih: 85 mm
Obsah: 343ccm
Kompresní poměr:
Maximální výkon: 11,5 ks
Mazání: směsí benzínu s olejem
Karburátor: Amal M 76/426, nebo Bing AJ 2/24, nebo Graetzin H 24/24
Zapalování: 6 V, dynamobateriové s odstředivým regulátorem předstihu
Dynamo: 6V - 45/70W na pravém konci klikového hřídele
Baterie: 6V / 14 Ah, ukostřen minus pól
Předstih:
Svíčka:

Spojka: vícelamelová v olejové lázni (4 korkem obložené lamely)
Tloušťka korkového obložení: 7 mm
Náplň: motorový olej

Primární převod: válečkovým řetězem 3/8 x 3/8“ v olejové lázni
Počet článků: 64

Převodovka: čtyřrychlostní, s nožním a spřaženým ručním řazením
1. rychlost -
2. rychlost -
3. rychlost -
4. rychlost -
Sekundární převod: válečkovým řetězem 5/8 x ¼“
Počet článků: 104

Rám: schválený pro provoz se sidecarem!
Přední část: jednoduchý uzavřený svařenec z lisovaných profilů
Zadní část: trojúhelníkové svařence z profilů, přišroubované

Přední vidlice: paralelogramová, s lisovanými plechovými šavlemi a tlumičem řízení
Přední pérování: centrální spirálovou pružinou, doplněné třecím tlumičem

Sedlo: výkyvné seřiditelné, nejdřív kožené Framo, později gumové Pagusa
Kola: 19“ drátová
Pneumatiky: 3,25 – 19

Brzdy: mechanické čelisťové
Brzdové bubny: úzké, Ø 150 mm
Ovládání přední brzdy: páčkou a bowdenem
Ovládání zadní brzdy: nožním pedálem a táhlem na pravé straně

Parametry:

Největší délka: 2.100 mm
Šířka (přes řidítka): 770 mm
Výška: 920 mm
Rozvor: 1.350 mm
Světlost:
Výška sedla nad zemí:

Vlastní váha (bez paliva): 135 kg
Pohotovostní (natankovaná) váha: 145 kg udávaná na štítku
Dovolené zatížení:
Celková přípustná váha: 310 kg

Objem nádrže: 14 l
Spotřeba: 3,8 l / 100 km
Max. rychlost: 105 km/hod. (dle prospektu)

Rám byl tehdejšími odborníky považován za mistrovský kousek – ze dvou zrcadlově lisovaných půlek se elektricky svářel ve švu a tvořil celek, který mohutně vypadal, ale přitom byl lehký i tuhý. Jeho jedinou nevýhodou, nesouvisející ovšem s vlastnostmi motocyklu, se tradovala tak velká spotřeba proudu, že svařovací linka směla pracovat až po půlnoci, v noční směně, kdy už Zschopau spalo, jinak fabrika vyhazovala pojistky v celém městě…
Trojúhelníkovitě se sbíhající zadní šavle byly rovněž výlisky ze silného plechu, k rámu se přitahovaly dlouhými šrouby přes ocelolitinové distanční mezikusy.

Reklamní černobílá pérovka, zdůrazňující čtyři rychlostní stupně a to, že motocykl má spřažené nožní a ještě k tomu ruční řazení.

Ukázka autentického štítku z vojenské verze DKW NZ 350, vyrobené v roce 1942. Štítek byl nalezen autorem článku Petrem Hošťálkem v roce 2000 na zkorodovaném zbytku rámu v Rusku, v městečku Sljuďanka, těsně vedle bajkalského jezera.

Ve sportovní úpravě se za příplatek dělala dékávka NZ se zvednutými výfuky jako provedení NZ 35O GS (Gelände-Sport). Mezi doplňky patřila masivní ochranná mříž před dynamem a boční pohotovostní stojánek.
Stroj na snímku je exponát Jihočeského motocyklového musea, patřící Petru Hošťálkovi. Byl pro potřeby natáčení válečného filmu renovován do podoby rekvírovaného motocyklu Wehrmachtu, přetřeného do pískově okrové barvy - tady ještě bez obtisků DKW na nádrži a bez trojúhelníkové nářaďové schránky před zadním kolem.

Z předválečného archivu liberecké tiskárny pochází tenhle snímek terénní verze GS z německé soutěže v roce 1938.

Přidat kometář k článku:

jméno, přezdívka ...

text