JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
U
T
V
W
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


Poslední aktualizace:
16.12.2017
A - AERO 662 - typ 16 HP a 18 HP
15.12.2017
Š - ŠKODA 430
14.12.2017
P - PRAGA - nákladní typ AN

DKW typ NZ 250


Výrobce:
AUTO-UNION, Werk DKW Zschopau, Deutschland

Dvoutaktní motocykl s jednoválcovým motorem 250 ccm v bloku se čtyřrychlostní převodovkou.
Vyráběl se v období 1938-1941.
Celkem bylo vyrobeno cca 26.700 těchto dvěstěpadesátek.
Zatímco v tiskovinách a prospektech používala továrna logo s kruhy Auto-Unionu dole, vodové obtisky, které se lepily na nádrže motocyklů DKW, měly zlaté kruhy Auto-Union nahoře.
Technické údaje DKW NZ 250:

Motor:
Jednoválcový dvoutakt v bloku se čtyřstupňovou převodovkou
Typ: NZ 250
Vrtání: Ø 68 mm
Zdvih: 68 mm
Obsah: 247 ccm
Kompresní poměr:
Maximální výkon: 9 ks (6,62 kW)
Mazání: směsí benzínu s olejem
Karburátor: Amal M 76/426, nebo Bing AJ 2/24, nebo Graetzin H 24/24
Zapalování: 6 V, dynamobateriové s odstředivým regulátorem předstihu
Spínací skříňka: Hassag, nebo Hella, v levé části nádrže
Dynamo: 6V – 50 / 75W na pravém konci klikového hřídele
Baterie: 6V / 14 Ah, ukostřen minus pól
Předstih:
Svíčka:

Primární převod: válečkovým řetězem 3/8 x 3/8“ v olejové lázni
Počet článků: 66
Spojka: vícelamelová v olejové lázni (4 korkem obložené lamely)
Tloušťka korkového obložení: 7 mm
Náplň: motorový olej

Převodovka:
čtyřrychlostní, v bloku s motorem
Řazení: nožní (vlevo), spřažené s ručním po pravé straně nádrže
1. rychlost -
2. rychlost -
3. rychlost -
4. rychlost -

Sekundární převod: válečkovým řetězem 5/8 x ¼“
Počet článků: 122

Rám:
Schválený pro provoz se sidecarem!
Přední část: jednoduchý uzavřený svařenec z lisovaných profilů
Zadní část: trojúhelníkové svařence z profilů, přišroubované
Přední vidlice: paralelogramová, s lisovanými plechovými šavlemi a tlumičem řízení
Přední pérování: centrální spirálovou pružinou, doplněné třecím tlumičem

Kola: 19“ drátová
Pneumatiky: 3,00 – 19

Objem nádrže: 14 l

Brzdy: mechanické čelisťové
Brzdové bubny: úzké, Ø mm
Ovládání přední brzdy: páčkou a bowdenem
Ovládání zadní brzdy: nožním pedálem a táhlem na pravé straně

Sedlo: výkyvné seřiditelné, nejdřív kožené Framo, později gumové Pagusa

Parametry:

Největší délka: 2.100 mm
Šířka (přes řidítka): 770 mm
Výška: 920 mm
Rozvor: 1.350 mm
Světlost:
Výška sedla nad zemí:

Vlastní váha (bez paliva): 129 kg
Pohotovostní váha: 143 kg
Dovolené zatížení:
Celková přípustná váha:

Spotřeba: 3,5 l / 100 km
Max. rychlost: 95 km/hod. (se sidecarem přes 70 km/hod.)
Takhle referoval o nové dvěstěpadesátce DKW NZ 250 československý motoristický časopis Motor Revue.
V textu je ovšem chyba: vrtání motoru má být 68 mm, nikoliv 86 mm a na vyobrazení ve skutečnosti není dvěstěpadesátka, nýbrž podle opticky mnohem mohutnějšího válce, zcela vyplňujícího prostor pod nádrží, třistapadesátka.
U nás prodával stroje DKW Generální zástupce „Motobursa“ Ing. A. Vávra, z jehož popudu časopis Motor Revue uveřejnil jak zprávu o nové dvěstěpadesátce, tak i následující dvojjazyčnou reklamu.
V květnovém čísle časopisu Motor Journal se objevila tato zpráva o tvrdé vytrvalostní zkoušce nových typů, kterou firma DKW podnikla na závodním okruhu Nürnburgring.
Snímek ze svařovny rámů - z archivu tiskárny. Rám, který byl shodný i pro silnější třistapadesátku, byl tehdejšími odborníky považován za mistrovský kousek. Byl elektricky svářený ze dvou zrcadlově lisovaných půlek a tvořil celek, který mohutně vypadal, ale přitom byl lehký i tuhý.
Trojúhelníkovitě se sbíhající zadní šavle, které byly rovněž provedeny jako výlisky ze silného plechu, se k rámu přitahovaly čtyřmi dlouhými šrouby přes ocelolitinové distanční mezikusy.
Nevýhodou tohoto rámu, nesouvisející ovšem s vlastnostmi motocyklu, se tradovala tak velká spotřeba proudu při jeho sváření, že svařovací linka směla pracovat až po půlnoci, v noční směně, kdy už Zschopau spalo, jinak fabrika vyhazovala pojistky v celém městě – když se uváží svár po celém obvodu zvnějšku a ještě tentýž zevnitř, asi to opravdu byla pořádná porce spotřebované energie!

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text