JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
U
T
V
W
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


Poslední aktualizace:
16.12.2017
A - AERO 662 - typ 16 HP a 18 HP
15.12.2017
Š - ŠKODA 430
14.12.2017
P - PRAGA - nákladní typ AN

OPEL Super 6 1937-8


Osobní automobil vyšší střední třídy.

Výrobce:
ADAM OPEL Aktiengesellschaft, Rüsselsheim am Main
Obálka prospektu, vydaného v roce 1937. Obálka prospektu, vydaného holandským zastoupením
Dvoudvéřová limuzína Opel Super 6 modelového provedení 1938 už měla hladké disky kol, bez prostřihovaných otvorů. Přístup k zadním sedadlům byl usnadněn extrémně širokými, dopředu otvíranými, dveřmi.
Zhruba od poloviny třicátých let přestaly být v módě "stupačky", táhnoucí se po celé délce karoserie mezi předním a zadním blatníkem. To ale znamenalo, že bláto a kamínky, odlétající od předních kol, poškozovaly spodní část zadních blatníků, které tudíž bylo třeba chránit gumovým obložením.
Motor: řadový šestiválec OHV

Vrtání: Ø 80 mm
Zdvih: 82 mm
Obsah: 2.473 ccm
Kompresní stupeň: 1 : 6
Výkon: 55 koní při 3.600 ot./min.
Blok motoru: ze šedé litiny, vcelku se svrškem klikové skříně
Písty: z lehké slitiny Autothermic
Ojnice: podélně vrtané
Počet hlavních ložisek klikového hřídele: 4, kluzná (výměnné pánve)
Pohon vačkového hřídele: čelními ozubenými koly (z nehlučné hmoty)
Ventily: v hlavě válců, OHV

Karburátor: spádový, Opel (licence Carter) s akcelerační pumpičkou
Předehřívání směsi: automatická regulace klapkou, ovládanou bimetalovou pružinou
Doprava paliva: mechanickou membránovou pumpou
Chlazení: vodní, nucené s vodní pumpou a thermostatem, podporované ventilátorem
Obsah chladiče: 12 litrů
Mazání: tlakové, oběžné
Olejová náplň: 5 litrů, ve vaně motoru
Zapalování: 6V, bateriové s rozdělovačem s odstředivou regulací předstihu
Baterie: 6 V / 75 Ah (v motorovém prostoru)
Dynamo: Boch 6 V/90 W s regulací třetím uhlíkem

Spojka: jednolamelová, suchá
Převodovka: 3 rychlostní, v bloku s motorem, se synchronizací 2. a 3.stupně
Řazení: přímé, zahnutou pákou uprostřed vozu
Převody: 1 - 2,94
2 - 1,66
3 - 1,0
Z - 3,78
Hnací náprava: zadní
Převod zadní nápravy: 1 : 4,3

Rám: skříňové nosníky s křížovou výztuhou
Karoserie: z ocelového plechu
Přední osa: Dubonnet "Synchrofederung" se spirálovými péry a hydraulickým tlumením
Zadní osa: pevná, zavěšená ma podélných listových pérech se stabilizátorem
Řízení: šnekem a segmentem, volant vlevo
Nožní brzda: systém Opel, hydraulická, na všechna kola
Ruční brzda: mechanická, bowdeny na zadní kola
Mazání podvozku: mazničky

Kola: děrované ocelové disky s ráfkem 3,25 D x 16" (od r.1938 disky plné, bez děr)
Pneumatiky: 5,50 – 16

Rozvor: 2.642 mm
Rozchod vpředu: 1.257 mm (od roku 1938 rozchod vpředu 1.260 mm)
Rozchod vzadu: 1.257 mm (od roku 1938 rozchod vzadu 1.320 mm)

Délka vozu: 3.950 mm
Šířka: 1.565 mm (od roku 1938 šířka 1.600 mm)
Výška: 1.600 mm
Poloměr otáčení: vlevo 11,4 m - vpravo 11,8 m

Váha podvozku: 765 kg
Váha zavřeného vozu: 1.145 kg
Váha kabrioletu:
Celková přípustná váha: 1.600 kg

Nejvyšší rychlost: 115 km/hod. (od roku 1938 - 119 km/hod.)
Trvalá rychlost na dálnici: 100 km/hod.
Spotřeba na 100 km: 13 litrů
Objem nádrže: 39 litrů (v zádi vozu)
Agregát motor-spojka-převodovka byl sešroubován do jednoho celku. Na pravé straně bloku je vidět rozměrné plechové víko, upevněné po obvodě šroubky, které krylo ventilové tyčky. V horní části mělo hluboké prolisy, kterými procházely svíčky.
Vysoko nad motor trčí jediný spádový karburátor Opel (licence Carter) a na něm je nasazen objemný filtr sání s olejovou lázní.
Vyobrazení je z dobového prospektu v holandštině.
V roce 1934 zakoupila společnost General Motors, která byla majoritním vlastníkem firmy Opel, francouzskou licenci nezávislého odpérování předních kol systému "Dubonnet". Postupně ji pak pod názvem "Opel-Synchronfederung" uplatnila u všech svých předválečných osobních vozů s jedinou výjimkou typu Kapitän.
Základem pérování Dubonnet byla tuhá přední náprava, napevno upevněná k rámu. V jejích svislých čepech se otáčely vodorovné válce, uvnitř kterých byly ponořené v oleji jednak spirálové pružiny, jednak tlumiče pérování. Přední kola byla zavěšená na kyvných ramenech, vycházejících z tlumičů.
Na snímku jsou patrné také seřizovatelné kulové čepy řízení a přípojka hadice hydraulických brzd.
Hitem už od sezóny 1937 se, dle slov firmy, stalo regulovatelné bezprůvanové větrání vozů Opel, spočívající v otočně vyklápěném okénku v předních dveřích.
Na tomto továrním snímku z prospektu 1938 to bylo demonstrováno na příkladu řidiče s cigaretou.
Opel Super 6 Cabriolet v modelovém provedení 1937, rozeznatelném podle děrovaných disků.
Také na této kresbě z holandského prospektu je kabriolet modelu 1937 - z reklamních důvodů ale grafikem pořádně "natažený", aby působil ještě luxusnějším dojmem, než ve skutečnosti!
Fotografie kabrioletu z německého prospektu, ve kterém jsou představeny vozy Opel P4, Opel Kadett, Opel Olympia, Opel Super 6 a Opel Admiral pro sezónu 1938...

Ze snímku je vidět vybavení palubní desky - zcela vlevo byl tachometr, vedle něj stejně velký sdružený přístroj a zcela vpravo, v odklápěcím víku schránky na rukavice byly osmidenní mechanicky natahované hodiny.
Složenou střechu zakrýval elegantní kryt, ušitý ze střechovice a za příplatek bylo možno mít plechový kryt rezervního kola, lakovaný v barvě vozu (na obrázku).
Sdružená koncová-brzdová-číslová svítilna stačila dle tehdejších předpisů jedna, na vnější straně vozidla.
... a stejná fotografie, použitá na titulní stránce prospektu holandského.
Čtyřdvéřová limuzína Opel Super 6 z roku 1937.
Tovární retušovaný snímek čtyřdvéřové limuzíny model 1937 z dobového tisku.
Čtyřdvéřová verze měla kvůli bezprůvanovému větrání nejen vyklápěcí okénka v předních dveřích, ale vyklápět se dala i malá boční okénka za dveřmi zadními.
Čtyřdvéřová limuzína v provedení 1938.
U vozů modelové řady 1938 přibyla na levé straně mříží masky chladiče kulatá kovová plaketa, s plasticky provedenou číslicí 2,5, což symbolizovalo dvaapůl litru obsahu motoru.
Předchozí série vozů z roku 1937 tuto plaketu na masce neměla.
Pohled do interiéru čtyřdvéřové limuzíny.
U zavřených vozů se čalounění používalo látkové.
Na sloupku volantu je již patrná skříňka zapalování, kombinovaná se zámkem řízení.
Pod předním sedadlem je vidět rozměrná křídlová matice, po jejímž povolení bylo možné posunutí sedadla vpřed nebo zpět.
Zadní sedadlo bylo vybavené vytahovací středovou opěrkou. Pokud byla zasunutá, bylo v tom případě dost široké i pro tři osoby.
Opel Super 6 z roku 1938 - tady jako malý valníček Pick-up před garážemi českobudějovického zastoupení Aero-service Pártl.
Snímky z doby druhé světové války jsou z archivu Josefa Pártla.
Opel Super 6 Cabriolet ve službách Wehrmachtu.
Čtyřdvéřový Opel Super 6 zachycený v roce 1988 při přehlídce historických vozidel v městě Klaipeda.
proudnicovy Mimořádně zajímavý, ale zcela ojedinělý, byl tento vůz na podvozku Opel Super 6, který vznikl v roce 1937. Jednalo se o aerodynamické provedení, navržené podle výsledků výzkumných prací prof. Jaraye, celosvětově uznávaného v oboru automobilové aerodynamiky.
Návrh vozu: König-Fachsenfeld (pro George von Opel)
Realizace: německá prestižní karosárna Dörr & Shreck

Protože tento prodnicový vůz měl kvůli ideální línii podstatně nižší kapotu, než originál, nebyl na motoru kvůli stavební výšce použit standardní karburátor s vysoko trčícím filtrem vzduchu.

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text